Týden 15
Novinky ze severu, jak je to se zubaři, hrad Egeskov, Alvar Aalto a písnička na konec
Vítejte v povelikonočním týdnu, kdy nikdo neví, jaký je den a všichni chtějí volno. Mně se to povedlo, protože mi trhali osmičku a dělali cosi se sedmičkou, takže jsem pracovala jen dva dny a zbytek týdne mám na nemocenské.
Počasí je aprílové. V pátek ráno tu dokonce sněžilo, nicméně obecně vzato se Dánsko docela oteplilo, což je fajn.
Co týden dal?
Co se dánských zpráv týče, rovnou si řekneme, že se tu hraje reality show: Dánsko hledá vládu. Některé strany, jako Venstre a Konzervativci ,se z dalšího vyjednávání vyfiltrovaly tak nějak sami, naopak ve hře je teď víc červený blok a Umírnění. Nový parlament měl v pátek první a relativně krátkou schůzi a po ní budou pokračovat hovory o nové vládě.
Je těžké přehlédnout světové dění a situaci na Blízkém východě. A v tomto ohledu přišly špatné zprávy i do Švédska. Místní zdroje totiž informovali, že v Libanonu, na který útočí Izrael, zemřeli dva švédští občané. Tento týden se zjistilo, že se jednalo o dvě děti.
I Norsko reaguje na zprávy v tomto regionu, ale nejedná se o tak tragickou událost, spíš o tragické ceny ropy. Konkrétně v Oslu tento týden protestovali řidiči nákladních aut, kteří projížděli skrz město. Kvůli závratným cenám se velké firmy začaly bavit o tom, že budou propouštět ve velkém, a to zejména řidiče. Ti tedy protestovali. Obecně vzato se dá říct, že si našli poměrně velkou podporu.
Severské tradice snadno a rychle - zubaři
Jak říkal slavný český myslitel: Zuby, pohroma huby. No, tento týden mi trhali poslední osmičku, tak mě napadlo se podívat, jak to je se zubaři na severu. Musím říct, že ačkoliv v Česku základ platí pojišťovna, zbytek jde s peněženky, tak na severu jsou o něco přísnější.
Až na děti. Ty mají zubaře zadarmo. Přesné věkové hranice se liší, ale princip je stejný – dětský chrup je věcí veřejného zájmu. Dospělí už mají situaci pestřejší.
Dánsko platí pacientům tak 40 % návštěvy, zbytek jde z vlastní kapsy. Žádný strop nákladů neexistuje, takže pokud potřebujete nákladnější zákrok, zabolí to nejen v ústech, ale i na peněžence. Co se dětí a mladistvých týče, nově platí, že vše je zdarma až do 22 let. Mladí pacienti tedy ušetří.
Švédsko má ze severské pětky asi nejmírnější systém pro dospělé. Do 20 let je všechno zadarmo, pak nastupuje státní příspěvek – a čím dražší zákrok, tím víc stát přispěje. Prvních zhruba 7 000 korun platíte sami, pak stát pokryje polovinu a nad určitou hranicí dokonce 85 %. Čili čím horší máte zuby, tím větší pomoc dostanete. To by se mi taky líbilo.
Norsko je naopak nejskoupější - dospělí si většinou platí sami. Výjimkou jsou mladí od 19 do 28 let (platí jen čtvrtinu), lidé s určitými zdravotními diagnózami a pár dalších skupin.
Finsko stojí někde uprostřed. Pod 19 let zdarma, pak si vyberete mezi veřejnou ordinací (levnější) nebo soukromou (dražší, ale část vám vrátí nemocenské pojištění). Tedy podobně jako u nás.
Island funguje trochu jako Norsko – základní péče o děti je hrazená, dospělí platí, výjimky existují pro důchodce a zdravotně postižené.
Kam na výlet? Hrad Egeskov
Dánsko má mnoho zámků a hradů. Koneckonců jeden je i u nás ve městě (o tom v Koldingu si ale povíme někdy jindy). Tentokrát bych chtěla ukázat na hrad Egeskov. Jeden z mála renesančních a velmi zachovalých hradů v Dánsku.
Hrad vyrostl na ostrově Fyn v roce 1554 a ačkoliv patřil místní šlechtě, po většinu času byl neobývaný. Nicméně když se podíváme na to, jak je postavený, je jasné, že měl sloužit jako obranné stavení – má vodní příkop – nebo ho aspoň měl; teď je tam trvalý most a taky velmi tlusté zdi.
Já jsem tento hrad navštívila o Velikonocích a myslím, že pokud člověk chce, dá se zde strávit celý den a zábavu si najdou i děti.
Pro začátek je tu naprosto obrovské dětské hřiště a pro ty dobrodružnější tu vede stezka skrz stromy – žebříky a podobné věci. Ale není třeba se bát, vše je dobře zabezpečeno. Jen tedy pokud nemáte rádi výšky, tak vám to asi moc nepomůže.
Kromě hřiště a bludišť je tu taky velké muzeum starých aut a motorek. Jsem laik a proto když se podívám na nějaké z motorek, musím říct, že se to dá srovnat se starými koly, které mi tu kradou… Nicméně pro ty, co zajímají i záchranná služba – tohle nejvíc bavilo mojí mamku, která na záchrance pracuje jako doktorka – tak jsou tu vidět i staré modely ambulancí.
Samotný hrad je pak plný exotických trofejí a výstavy toho, jak se v té době žilo, ačkoliv Egeskov nutně žádná rodina trvale neobývala.
Jako perličku na konec doporučuji si projít místní zahrady, které jsou skutečně skvěle udržované, a to i v brzkém jaře, kdy nic moc nekvete.
Věděli jste, že… asi nejznámější finský designer
Když se řekne Finsko, mnozí si představí lesy, jezera a saunu. Málokdo si ale vzpomene na muže, který změnil způsob, jakým přemýšlíme o prostoru kolem nás. Alvar Aalto byl architekt a designér, jehož práce přesáhla hranice malé severské země a ovlivnila celý svět. Studoval v Helsinkách, pracoval v Evropě i Americe a všude, kde působil, zanechal stopy své nezaměnitelné filozofie: architektura má být v první řadě lidská.
Aalto se nikdy nespokojil s chladným modernismem své doby. Místo oceli a betonu sáhl po březovém dřevu, místo pravých úhlů navrhl vlnité křivky. Jeho nábytek, skleněné vázy i budovy působí, jako by vyrostly přirozeně – a přitom jsou promyšlené do posledního detailu. Paimio Chair, Stool 60 nebo slavná váza Aalto jsou dnes muzejními exponáty i živými součástmi moderních domácností zároveň. Aalto nás učí, že krása a funkčnost nejsou protiklady – a to je poselství nadčasové.
Písnička na konec - Rascal
S jarními dny se vrací i lepší nálada, tak sem přidávám jednu písničku, na kterou teď ráda běhám v tomhle jarním vzduchu.