Týden 9
Novinky ze severu, seveřané na olympiádě, norská krvavá liga, koupě domu v Dánsku II., písnička na konec
Máme tu další týden a konečně si já i Lucka můžeme plácnout, protože jsme se dostali na 400 sledujících a tímto vám všem velmi děkujeme!
Za sebe bych řekla, že nám tu Dánsko taje ohromnou rychlostí a během pár dní se mé malé městečko proměnilo z ledového království na šedivou břečku bez trávy, která čeká na jaro jako na smilování.
Obchody jsou teď poměrně zajímavé, protože jsou někdy mezi časem, kdy přidávají víc a víc věcí na velikonoce, například moje oblíbená marcipánová vejce. A zároveň tu lze objevit kostýmy a masky, které zbyly z místního období maškarního – tedy Festenlavnu.
Co týden dal?
Dánsko bude volit už 24. března. Vyhlásila to tento týden premiérka Mette Frederiksen. A pokud si říkáte, že je to nějaké divné, volby jsou přeci většinou podzimní záležitostí, tak ano. Ale má to jeden háček. Byla to právě Sociální demokracie, která se zasloužila o extra dávky na jídlo pro rodiny s dětmi nebo sociálně slabší. Předtím podle průzkumu veřejného mínění jejich popularita klesala. Krátce po schválení stoupla popularita této strany a premiérka se nejspíš rozhodla toho využít a volby vyhlásila už za měsíc.
Švédsko se v současnosti hodně zabývá incidentem, kdy se ruský dron přibližoval francouzské vojenské návštěvě. Přišla na to švédská armáda, která říká, že byla schopná zasáhnout, ale co přesně se stalo s dronem, se bude vyšetřovat. K tomuto incidentu došlo ve chvíli, kdy se ruská loď nacházela poblíž Oresundu na švédském území. Armáda tedy rychle pochopila, odkud vane vítr. Švédský premiér se k tomu vyjádřil slovy: “Očekávatelné, ale přesto vážné.“ Tak uvidíme, co z tohoto vyšetřování vyjde.
Seveřané na olympiádě, sečteno a podtrženo
Napadlo mě, že se takhle po konci olympiády podíváme na to, jak si naši seveřani vedli. Kromě norského skandálu s podváděním přítelkyně se totiž odehrálo několik mimořádných vítězství.
Například Dánové si odnesli druhou olympijskou medaili. Říkáte si, proč jmenuju tu druhou a ne tu první? Inu, Dánové na zimní olympiádě nikdy moc nebodovali. Jejich první medaile byla stříbrná na Nagánu v ženském kurlingu. Tedy i my, i Dánové slavíme Nagano, ale každý má trochu jinou výhru.
Naproti tomu Norové měli naprosto fenomenální skóre. Vyhráli totiž nejvíc medailí ze všech zúčastněných zemí vůbec, celkem 41. Jeden z atletů (chce se mi říct biatlonista, ale nevím. Tolik jsem to nesledovala, ale vím, že měl jakési lyže) vyhrál sám 6 zlatých medailí. Osobně si tak říkám, že je dobře, že nevyhráli všechno, jinak by to vypadalo jako dokument o norských volnočasových aktivitách s mezinárodním komparzem všude kolem.
Dobře si vedlo i Švédsko, které si domů odneslo 18 medailí a možná jejich největší potyčka tentokrát nebyla v hokeji, ale v kurlingu, proti Kanaďanovy, který se dotýkal kamenů. Zde se ukázalo, že Kanaďané, o kterých se jinak říká, že jsou milí, se na ledě promění v dravou zvěř.
Finsko mělo tentokrát 6 medailí, ale žádné zlaté. Nejvíce si domů přinesli bronzu.
Tak jsem zvědavá, jak to půjde paralympikům.
Věděli jste, že… norská krvavá liga
Název zní děsivě, ale ve skutečnosti jde o naprosto skvělou kampaň norského červeného kříže, kdy se rozhodli proměnit rivalitu fanoušků v něco dobrého. V Norsku docházeli zásoby krve a tak nějakou chytrou hlavu napadlo, že přijedou s autobusy a dodávkami před stadion, kde se hraje fotbal, který je v Norsku velmi populární. S otázkami jako “krváceli byste za svůj tým?“ pak přicházeli k fanouškům, kterým pak nabídli darovat krev.
Kromě fotbalu pak diváci sledovali nejen, kdo dal kolik gólů, ale i který tým vybral více krve. Což znamenalo, že v dalším zápase se sešlo více lidí, kteří byli pro darování, aby jejich tým vyhrál i v této kategorii.
Norům se tak povedlo změnit rivalitu mezi týmy a fanoušky na něco skutečně užitečného a jejich kampaň byla hodnocena jako jedna z nejlepších počinů. Mimojiné mají na to i skvělou reklamu. Je sice v norštině, ale myslím, že není třeba rozumět jazyku, abyste pochopili, o co jde.
Koupit si dům v Dánsku - část II.
Jak jsem říkala, budu tu dělat takový malý blog na téma, jaké to je kupovat nemovitost v Dánsku. Jak jsem psala v předešlém díle, je nutné říct, že jsem nic podobného v Česku nezkoušela, tudíž si to porovnat můžete sami.
Od minule, kdy jsme mluvili s bankou, jsme dostali certifikát na hypotéku. To znamená, že vám banka dovolí si půjčit určitou částku, kterou schválí podle vašich financí a toho, jak s nimi člověk nakládá. Tento certifikát se dělá na domy konkrétně. To znamená, že se v bance můžete domluvit, že jsou ochotni vám půjčit třeba do 2,3 milionu, ale pokud si vyhlédnete dům, který stojí cca 2 miliony nebo méně, musí to banka předělat.
My máme v současné době povoleno půjčit si do 2,5 milionu, ale hledáme něco ideálně levnějšího (jako všichni).
Od minule jsme strávili několik dní ježděním a sledováním domů. Naše první prohlídky byly v městečku Hedensted, které leží cca 10 minut vlakem od mé práce, ale jinak tam nic není. Jako člověk, co si kupuje první dům, musím říct, že mě překvapilo, že dům, o kterém jsem si myslela, že se nám bude líbit nejvíc, byl nakonec po prohlídce jedním z nejhorších a ten, na který jsme se chtěli podívat čistě pro srandu a “když už tam jsme“, byl nakonec naším nejoblíbenějším za ten den. Nic méně jsme usoudili, že se budeme koukat na dalších a více míst. Takže nás čekají prohlídky ve Fredericii, Koldingu, Vejle a Taulově (což je taková malá vesnička u Koldingu).
Už jsem byla přidaná do několika katalogů kupujících. Ačkoliv firma makléřů může být stejná, v praxi je to rozděleno na regiony. To znamená, že makléřská firma může být po celém Dánsku, ale pokud chce člověk kupovat dům ve Vejle, zapíše se do katalogu pouze tam.
Abych tak řekla, co hledáme:
Jelikož jsme dva milovníci video her, potřebujeme dům, který by měl možnost mít kancelář, kam se vejdeme oba i s našimi počítači, ložnici, obývák a pokoj pro hosty. Ideálně moderní kuchyň a koupelnu. Ideálně nechceme dům renovovat následujících 5 let, to znamená, že se chceme nastěhovat a nějakou dobu tam prostě jen být. Nutno říci, že já jezdím do práce vlakem, to znamená, že to musí být ve městech, co mají přímá vlaková spojení do Horsens.
To je, myslím, pro tentokrát všechno. Naše hledání pokračuje a v příštím díle po našich několika dalších návštěvách a zařizování vám řeknu, jak to řešíme s právníky a co to je energetická značka domu (nevím, jestli je to i v Česku).
Písnička na konec - Save my love Kygo!
Ze severských umělců se do celosvětových rádií dostává (ne) překvapivě mnoho zpěváků. Jedním z mých oblíbených umělců je Kygo, který umí hrát na pozitivní strunu. A tak sem dneska přidávám Save my love, což je podle mě taková hitovka na léto, koktejly, tancování a podobně. Už se toho z téhle šedivé zoufalosti venku nemůžu dočkat.