Týden 51
covid a řízení na Islandu, vánoční jídla kolem severu, vycházka po Torshavnu, severská Die hard, Veselé Odinoviny
Velkommen, Velkommen, Välkommen, Tervetuloa, Velkominn!
Zkrátka a dobře Vítejte a to hned ve všech pěti severských jazycích. První dvě nezaměňovat. Dánové vyslovují uvítání jinak než Norové.
Co týden dal?
Ač jsme se ocitli ve vánočním týdnu, jako posledních pár let se tak řeší covid. Konkrétně nejvíce ho řeší Švédsko a Finsko, kde nákaza prudce roste. Před nemocí varují především regiony jako je Uppsala a Stockholm. Hygiena a další zdravotní orgány se obávají stejného počtu hospitalizací jako minulý rok.
Největší islandská zácpa
Počasí na Islandu je v každém ročním období trochu divočina. Místní rádia i webovky nestíhají varovat před tím, co se na silnicích kvůli povětrnostním podmínkám někdy děje. I tak se ale jen málokdy stane, že by člověk narazil na pravou a nefalšovanou dopravní zácpu. Další vyjímkou pak je i to, že by trvala hned několik dní.
Přesně to se ale tento týden stalo. Kombinace sněhových jazyků, silného větru a sněhu zastavila provoz na rychlostní silnici mezi Keflavíkem (městem, kde je mezinárodní letiště) a Reykjavíkem. V praxi to tedy znamená, že někteří stáli v zácpě cca dva dny, než místní silničáři a hasiči situaci vyřešili. Krom toho nejezdili ani autobusy z Keflavíku do hlavního města, takže někteří lidé museli zůstat na letišti, kde jim podle všecho pomáhal červený kříž.
Severské zvyky snadno a rychle - Vánoční jídelní speciál
Každá země jí na Štědrý večer něco trochu jiného a i místní jídelní zvyky vypadají trochu jinak. Pojďme se tedy do nich ponořit.
Finsko - K snídani člověk dostane sladkou rýžovou kaši se švestkami. Na večer pak člověk začíná předkrmem, který typicky představuje mýdlová ryba (lutefisk). Jelikož jde o silný zážitek, je běžné toto jídlo zapíjet například kořalkou. Hlavním chodem pak může být pečená šunka s brambory nebo dušená zelenina.
Švédsko - Podobně jako východní sousedi, i Švédové mají 24. prosince na menu z mýdlové ryby, žitného chleba, sleďů v nejrůznější podobě a dalších věcí, které jsou ke snědku například i ve Finsku nebo i v Dánsku.
Norsko - Norsko svými pokrmy na Štědrý den trochu vyniká. Místo šunky si zde lidé typicky dávají vepřová nebo jehněčí žebírka, k předkrmu pak patří například treska. Zatímco jižněji se pak Norové shodnou se svými sousedy na rýžové kaši s ovocnou polevou, sever Norska má pak krém ze speciálních oražových ostružin (cloudberry cream).
Dánsko - Dánové jídlem na štědrovečerní hostině nešetří. Jakožto národ, kde žije víc prasat než lidí je tu běžně zvykem jíst nejprve předkrm, který může představovat vajíčka, paštiku, sledě, smažené rybí filety nebo jiné podobné věci. Hlavní pokrm pak představuje třeba vepřová líčka, masové koule s omáčkou, zelí na všechny způsoby, brambory na všechny způsoby a někdy chleba. Aby se to dojedlo něčím sladkým, celé se to zakončuje buďto speciálními kuličkami, které se namáčí do jahodové marmelády (ableskiver) nebo rýžovým nákypem s mandlemi a ovocnou omáčkou navrch.
Island - Island je mimochodem známý pro svého fermentovaného žraloka, což je speciální chod pro silné žaludky. Nejde ale o jídlo, které by se podávalo na štědrovečením stole. Místo toho mají Islanďané například fermentovaného rejnoka. Z ledových vod oceánu, které omývají tento ostrov se dá vylovit ledacos a rejnok je jedním z věcí, kteří místní rybáři loví a následně fermentují. Smrdí to ale stejně žalostně jako žralok či jiné fermentované pokrmy.
Grónsko - Grónsko má velmi speciální pokrm, který není pro každého. Jde o kulturu lovců a podle toho to také vypadá. Několik měsíců před Štědrým dnem se uloví speciální druh ptáka. Těmito úlovky se pak vycpe břichno vykuchaného tuleně. Obsah se tak v dalším zvířeti nechá několik týdnů být. Na Štědrý den se pak jí polorozpadlé ptactvo, které se z tuleně vyndá. Dobrou chuť.
Kam se vydat? Speciální vánoční faerská procházka
Torshavn je hlavním městem Faerských ostrovů - se 13 tisíci lidmi se jedná o jedno z nejmenších hlavních měst na světě. V období Vánoc se ale mění v typické vánoční město. Torshavn jako takový má pohádkovou atmosféru sám o sobě. Grafity a historické centrum si člověk snadno splete s domy pro skřítky.
Kromě typických vánočních oslav se stromkem, je tu pak možné si jít zaplavat s místními. Ano, i Faeřané jsou otužilci a kolem Vánoc chodí plavat do přístavu.
Krom toho je tu i velmi vánoční stezka, kterou každý rok chodí mnoho lidí. A ta vede do Kirkjubouru. Jde o místo, které je hned za kopcem a jedná se o malou vesnici, která byla založená vikingy. Nyní je odtamtud výhled na místní kostel, útesy a rozbouřené moře.
Hurá za kulturou - Smrtonosná past s dánskou příchutí
Smrtonosná past je jedním z nejvánočnějších filmů, které si může nadšenec pro akční filmy přát. Pro milovníky severu tu mám jednu alternativu. A to sice Rytíře spravedlnosti. Jde o dánský film, kdy se postava Madse Mikkelsena vrací domů za dcerou a zjišťuje, že tragická smrt jeho manželky vůbec nebyla náhodou.
Ve filmu uvidíte typický dánský humor, vánoční osvětlení i svetry a typickou dánskou zimu. Jen místo Bruce Willise střílí Mad Mikkelsen.
Na slovíčko - Veselé Odinoviny
Odin má nejrůznější jména. Jen Wikipedie jako taková čítá více než 100 přezdívek, které severské náboženství pro tohoto boha vymyslelo. Ale jako ostatní víry i seveřané rádi slaví slunovrat. Obzvlášť ve Skandinávii, kde dny dokáží být opravdu krátké je potřeba oslavit návrat slunce.
Ten se zde jmenuje dodnes Jule. A tak i Odin má svou vánoční přezdívku - a to sice Jólnir nebo Jǫlfuðr. Jólnir jako takový nemá přímý překlad - alespoň ne takový, který by byl běžně dohledatelný, Jǫlfuðr ale znamená otec Jule, tedy dnes otec Vánoc. Slovo Jule se pak v angličtině vyvinulo i do slova jolly.
Aby toho nebylo málo, tak tu máme i jeho jméno Aldafaðr - tedy otec všech lidí.
Jule nejsou originální svátky, přednimi slavili slunovrat i staří Římané, ale i tak si můžeme říci hezké Odinoviny nebo také:
Glædelig jul! (dánsky)
God Jul! (švédsky i norsky)
Hyvää joulua! (finsky)
Gleðileg jól! (islandsky)
Gleðilig jól! (faersky)
Juullimi Pilluarit! (grónsky)