Týden 50

Norská vlna #meToo, dánská koalice, průvodce dánským vánočním večírkem, Kiruna, Brambory na vloupačku, švédština, kterou znáte

Velkommen, Velkommen, Välkommen, Tervetuloa, Velkominn!

Zkrátka a dobře Vítejte a to hned ve všech pěti severských jazycích. První dvě nezaměňovat. Dánové vyslovují uvítání jinak než Norové.

Co týden dal?

A začneme zprudka v Norsku…

V Norsku vyšla kniha Diamandaftener (Diamantové večery) od autorky Hilde Rod-Larsen. O chválené knize se hodně mluvilo, a tak začaly spisovatelce chodit pozvání na rozhovory. Největší ohlas způsobil ten, ve kterém autorka románu, který hovoří o sexuálním zneužívání psychologem, přiznala, že se jedná o autobiografii.

Navenek vyšlo i jméno daného psychologa a celé Norsko nyní žije tématem, jak doktoři zneužívají své pacienty.

Jižněji v Dánsku je také rozruch

Víc než měsíc po volbách se Dánsko dočkalo nové vlády. Ta je pro tentokrát červeno-modrá. Mette Frederiksen, předsedkyně levicové Sociální demokracie, si našla partnery v Liberálech a Umírněných, kteří se řadí spíše do středového až pravicového spektra.

Změny tak budou nejen v daních, ale ubude i státní svátek a další z větších novot je i to, že se do budoucna zruší tamní ekvivalent českých úřadů práce. Ty budou nahrazeny jiným orgánem. Pro lidi ze zahraničí, kteří si dělají zálusk na studium nebo práci v Dánsku, to je dobrá zpráva – přibude studentských oborů a zjednoduší se byrokracie k přistěhování do země za účelem práce.

Severské zvyky snadno a rychle – Průvodce dánským vánočním večírkem

Pokud budete v Dánsku pozváni na Julefrokost, nepanikařte. Je to jedna z příležitostí, jak se dostat k Dánům o něco blíže.

Začneme se jménem. Julefrokost znamená v překladu vánoční oběd. Obvykle ale o oběd nejde – tedy aspoň pokud nezačínáte obědvat kolem šesté hodiny večer nebo později. Šestá večerní je totiž doba, kdy se lidé většinou setkávají na toto veselí.

Dánové jsou rádi originální, a tak není neobvyklé, že se na večírku objeví nějaká hra nebo kvíz. Pokud jste součástí kolektivu, můžete i něco takového uspořádat, většina lidí bude jen ráda.

Na začátku večera je třeba se najíst, protože piva a kořalky bude ještě dost. Jako první chod čekejte něco studeného – většinou makrelu, sledě v kari omáčce, mnoho chleba, další druhy ryb, paštiku a nějaký salát. Druhý chod jsou běžné vepřové výpečky, masové koule, klobásy a mnoho, ale vážně mnoho druhů zelí – červené a zelené je jen pro začátečníky, Dánové mají pak většinou i zelené a do bílého sypou skořici.

Nastává situace, kdy už se potíte z toho, jak moc jste najezení. Mezi chody se někdy pořádají soutěže, jiní mezitím vypijí hned několik lahví místní kořalky. Zlatý hřeb večera je risalamand – jde o rýžový pudink – asi jako když si v obchodě koupíte mléčnou rýži, ale jsou v ní i mandle. Rýže je politá sladkým třešňovým sosem, který tomu dává grády.

A teď pozor. V tomto dezertu je většinou jedna celá mandle. Kdo ji dostane a najde, dostane speciální dárek.

Zbytek večírku je vcelku obyčejný – jako kdekoliv jinde. Jediný větší rozdíl je v tom, že během Vánoc do ulic vyrážejí i ti, kteří přes rok nepijí. A ano, pijí pak jako Dánové.

Kam se vydat? Věčná noc v Kiruně

Pro milovníky tmy a polární noci je tu Kiruna – nejsevernější město Švédska. Je to jedno z míst, kde se v této době kolem poledne oblaka jen trochu zešediví, ale není to nic, čemu by se dalo říkat sluneční světlo.

Nejde ale o depresivní místo. Ba naopak. Hory sněhu a občasná polární záře dokáží vyjasnit i tu nejčernější noc. Aby toho nebylo málo, toto místo je vhodné pro zimní turistiku, nabídne lyžování, ale i výlet za přírodou. Navíc i tady člověk narazí na vánoční trhy.

Hurá za kulturou – A do vězení

Není žádným tajemstvím, že se na severu píšou nejen krvavé detektivky, ale i dobré komedie. Kromě Stoletého staříka, který je dnes už klasikou, tu máme i Brambory na vloupačku od Cathariny Ingelman-Sundelberg.

Už samotná anotace je vtipná. Každý totiž ví, že Skandinávie má pěkné věznice. Dokonce to vědí i důchodci z příběhu, kteří jsou se svým domovem pro seniory značně nespokojeni, a tak se rozhodnou k netradičnímu dožití. Ukradnou něco dostatečně velkého, aby mohli skončit ve vězení místo v domově důchodců. Kniha humorně vypráví nejen o tom, jak se připravují, ale provází i celým jejich zločinem.

Na slovíčko – Švédština, kterou už dlouho znáte

Skandinávie už od středověku ovlivňovala svými jazyky i okolí. Tím, jak se Vikingové vydávali do Anglie, se staronorština mísila s tehdejší angličtinou.

Můžete se tedy vsadit, že pokud najdete v Anglii nějaké místo, které končí na „by“, s největší pravděpodobností za to mohou Vikingové. „By“ je totiž dánské (a nejen dánské) slovo pro město. Zde je list míst jen z jediného anglického kraje:

 https://www.imagesoflincolnshire.co.uk/by_place_names.html.

Není to ale jediné, jak se Skandinávský jazyk otiskl v angličtině a nejen tam. Možná nejznámější slovo je „ombudsman“, které pochází ze švédštiny a znamená „veřejný advokát“. Další podobné je moped – slovo se začalo používat ve Švédsku jako zkrácenina „motoru“ a „pedálu“. Poslední zmíním i jeden z chemických prvků: „Tungsten“ v překladu „tvrdý kámen“.

Ano, seveřané skutečně vědí, jak věci pojmenovat…