Týden 5

Krize ve Švédsku a Dánsku, každodenní ryba, islandské muzeum penisů, A stromy ve Vídeňském lese stále stojí, O zimní válce, pravda o islandské aplikaci, jiná slova pro hygge

Co týden dal?

Jak Dánsko, tak Švédsko zažívají krizi. Pojďme začít ve Švédsku.

Pálení koránu jedním ultrapravicovým politikem nechalo na mezinárodních vztazích hlubší jizvu, než se zprvu zdálo. Turecko mimo jiné i kvůli tomuto incidentu řeklo, že Švédsko do NATO nepřijme. Toto velké severské království přitom mělo plánovanou cestu do Severoatlantické aliance spolu s finským sousedem. Země si sice slíbily, že se tohoto plánu budou dále držet, otázkou ale je, co se bude dít dál. O vstupu do aliance se musí ještě vyjádřit Maďarsko, které doposud říkalo, že se mu nelíbí, jak se Švédsko chová.

Krize v Dánsku vypadá trochu jinak. V podstatě souvisí s tím, že vláda chtěla přestat slavit jeden ze státních svátků. Což by v podstatě znamenalo, že by Dánům ubyl jeden den volna. To se samozřejmě nikomu moc nelíbí, a tak premiérka Mette Frederiksen musela nechat zpovídat svou stranou a zdlouhavě odpovídat na otázky, proč by měl být právě tento den zrušený.

Severské zvyky snadno a rychle – Každodenní ryba

Norsko s mimořádně dlouhým pobřeží má k moři silný vztah. A to natolik důvěrný, že se ryba stala součástí nejen větších chodů, jako je oběd nebo večeře, ale místy i snídaně.

Pokud byste se narodili v 19. století v Norsku, vaší běžnou snídaní by nejspíš byla ovesná kaše a kus ryby. Konkrétně ke snídani se jedí nakládaní sledi. Nejčastěji se naloží s koprem, cibulí a pepřem.

Jedí se většinou na chlebu, ale někteří neopovrhnou ani ovesnou kaší.

Sleď je jednou z nejčastějších ryb ve Skandinávii, a tak se tu dá najít ve všech podobách – naložený kari (to dělají Dánové) nebo fermentovaný – to je pro změnu oblíbená švédská disciplína.

Kam se vydat? Islandské muzeum penisů

Island vyniká v mnoha bizarnostech a muzeum není výjimkou. V Reykjavíku se tak hrdě tyčí muzeum penisů, které nabízí k vidění více než 350 kousků. Nejde o žádnou pornografii. Obecně je to blíže hodinám biologie než něčemu lechtivému.

Biologické kousky tu je možné vidět v akváriu (ty jsou většinou velrybí), ale i pod lupou – tam patří například křeček nebo morče. Zakladatel tohoto muzea začal penisy sbírat ve chvíli, kdy mu přinesl někdo ze Španělska bič z býčího údu. Tehdy si řekl, že by bylo zajímavé zjistit, kolik takových exponátů ještě sežene. No a sehnal jich poměrně dost.

Důležité je vědět, že žádné zvíře nebylo zabito jen pro tento kus těla. Na to muzeum upozorňuje.

Muzeum má mimo jiné i jeden lidský kousek a dalších 5 lidských exemplářů mu bylo přislíbeno od lidí z celého světa. Nejspíš jde o další verzi posílání dickpiců.

Kromě biologických exemplářů tu jsou i další kousky „falického umění“. Tak například: Island vyhrál v roce 2008 stříbro v házené na olympiádě v Pekingu. Místní umělkyně se rozhodla medailisty zformovat pro toto muzeum. Jejich tváře samozřejmě neuvidíte…

Kam za kulturou? Pochybná minulost zakladatele IKEA

„Absyntovky“ jsou jedny z nejopěvovanějších knih populárně naučné literatury a jedná se o skutečně kvalitní publikace, a tak pojďme zahájit severskou sérii vydanou tímto nakladatelstvím.

Začnu u knihy A stromy ve Vídeňském lese stále stojí od Elisabeth Asbrink. Je to řekněme dokumentární kniha o tom, jak židovská rodina z Rakouska poslala během druhé světové války svého syna do Švédska za lepší budoucností.

Místy brutální popis toho, co si museli rodiče tohoto chlapce začít, se střídají s popisem života ve Švédsku, kde se náš hlavní hrdina Otto seznámí s Ingvarem Kampradem – ten později založí obchod s nábytkem IKEA. Jeho mládí ale vůbec není tak hezké a uhlazené jako obýváky, které ve svých velkoobchodech nabízí.

Zpátky do minulosti – O zimní válce

Minule jsme se podívali na vztah Dánska a Ruska během a po druhé světové válce. Teď se pojďme podívat na Finsko, které má s ruským sousedem poněkud barevnější zkušenosti.

Finsko získalo nezávislost na Rusku v roce 1917. O 22 let později si východní soused řekl, že si to s tou nezávislostí nejspíš ještě rozmyslí, a tak začala zimní válka. Původní ruský úmysl byla jakási podivná výměna území. Rusko tvrdilo, že by chtělo mít kontrolu nad finskou hranicí, výměnou za zemi někde jinde. Důvodem byla blízkost Leningradu (Petrohradu) k finským hranicím, ale také to, že si Stalin řekl, že Hitler nemusí být jediný evropský diktátor, který si na konci 30. let rozšíří území.

Finsko tuto nabídku nepřijalo, a tak začala ruská invaze, kterou dnes známe jako zimní válku. Šlo o konflikt, který trval tři a půl měsíce. Během této zimy se bojovalo v teplotách, které sahaly až k -43°C. Ačkoliv mělo Rusko mnohem větší armádu, utrpělo obrovské ztráty, zatímco Finové byli schopni udržet svého souseda v patu po celé dva měsíce. V únoru roku 1940 se situace změnila a Sověti přešli na jinou strategii. Celé to skončilo mírovou dohodou v březnu 1940 s tím, že Finsko ztratilo 9 % svého hraničního území výměnou za mír.

Zajímavost nakonec: Během této války svolávali Finové dobrovolníky ze všech zemí, kteří by za ně byli ochotni bojovat. Na pomoc jim přispěchal i tehdy 18letý Christopher Lee, kterého dnes známe mimo jiné z filmové role Sarumana.

Věděli jste, že… Aplikace na Islandu neslouží jen na ověření incestu

Po světě koluje vtip o tom, že lidé na Islandu jsou si natolik blízko, že si vyrobili aplikaci, která ověří, jestli náhodou nejsou příbuzní. Ono to není tak úplně pravda.

Taková aplikace skutečně existuje, ale její původní význam nespočíval v romantických úmyslech Islanďanů. Jde zkrátka jen o databázi. Od devátého století, kdy se na Island dostali vikingové, se dělali záznamy o tom, kdo má s kým dítě a jak linie pokračuje dál. Tyto záznamy se později dostaly i do elektronické formy, takže je možné je vyhledat i přes aplikaci.

V praxi to tedy nepoužívají milenci, aby zjistili, zda spolu být či jestli by jejich děti byly po všech stránkách zdravé. Mnohem častěji se to používá i mezi kamarády, kteří jsou zkrátka zvědaví na to, jak moc jsou jedna rodina.

Na slovíčko – Jiné hyggge

Dánové se rádi chlubí tím, že jejich hygge je nepřeložitelné. Je to samozřejmě blbost, hygge se přeložit dá, ale člověk k tomu potřebuje víc než jedno huhlavé slovo. Znamená to příjemný pocit pohody.

Jsou ale i další severské národy, které také mají výraz, který znamená to samé. Norsko má například kos. Ve Švédsku používají zase mys.

Podle mě mají Češi pohodu, ale nejsem lingvista na to, abych to mohla potvrdit na 100 %.