Týden 49

volby v Dánsku, svatá Lucie, Rovaniemi, Trapped, norská jazyková válka

Velkommen, Velkommen, Välkommen, Tervetuloa, Velkominn!

Zkrátka a dobře Vítejte a to hned ve všech pěti severských jazycích. První dvě nezaměňovat. Dánové vyslovují uvítání jinak než Norové.

Co týden dal?

Tentokrát se pojďme podívat do Dánska, a to v širším pojetí.

Začněme na pevnině. Od dánských parlamentních voleb uplynul víc než měsíc a země má stále porodní bolesti, co se týče sestavování nové vlády. Mette Frederiksen vyhlásila volby v září kvůli koaličním neshodám v tématech, jako je energetika a migrace.

Vzhledem k tomu, jak dlouho vyjednávání trvá, má Frederiksen a její Sociální demokracie stále problémy najít partnery. Vyjednávání o novou vládu se tak stalo nejdelší v moderní dánské historii. Některé levicové strany jako Sociální liberálové a Sociální lidová strana z vyjednávání odstoupily s tím, že je na ně debata příliš pravicová.

V Marienborgu, kde se vyjednávání koná, tak zůstávají Liberálové a Umírnění. Uvidíme, kam sen o široké koalici Frederiksen zavede.

A na skok na Faery

Zajímavé je i dění na Faerských ostrovech, kde se 8. prosince konaly parlamentní volby. Faeřané mají svou určitou nezávislost s tím, že stále patří pod Dánské království.

A je to právě Dánské království, které Faerské ostrovy tolik rozhodilo. Během honu za dánskými volbami se totiž faerský ministr zahraničí prozradil, že by nerespektoval Sorena Papea Poulsena, pokud by se měl stát premiérem, protože je gay. Proti tomu se vzbouřily strany, které byly v opozici. Ještě než smršť začala, faerský předseda vlády odvolal ministra zahraničí a pro jistotu jeho strana Konzervativců odstoupila z koalice.

A tady si milé děti můžeme ukázat, že není konzervativec jako konzervativec.

Jak vypadá faerská budova parlamentu (i vlády).

Severské zvyky snadno a rychle – jeden z mála svatých na severu

Většina seveřanů jsou Luteráni. Co přesně to v mezích víry znamená, jde v sekulární společnosti jen těžko postřehnout, ale zásadní rozdíl je v tom, který svatý je tu oslavován.

Ve většině severských krajů se tak oslavuje v zimě Svatá Lucie. Tento svátek je mimořádně populární především proto, že v místních tradicích obsahuje světlo.

Jde o jeden z mála dní, kdy lidé jdou do kostela, aby viděli místní mši. To, jak je svátek oslavován, má mnoho společného s touto světicí ze 4. století. Ve zkratce: Svatá Lucie byla dívka, která přešla na křesťanství, ale byla slíbena pohanskému muži. Sama říkala, že je Kristovou nevěstou. A jak to tak v pohanských časech chodí, neskončilo to s ní dobře.

Severské oslavy tohoto svátku vypadají tak, že se vybere jedna „nevěsta“. Ta dostane na hlavu věnec se svíčkami. Má kolem sebe i „družičky“. Ty si na hlavu nic vznětlivého nedávají, ale pomáhají jí se zpěvem písně, který je pro tuto mši určen.

Kam se vydat? Rovaniemi – místo věčných Vánoc

Na severu panuje neshoda o tom, odkud pochází Julemand (Vánoční mužík – aby to bylo ještě lepší, v každém jazyce se to píše a vyslovuje trochu jinak). Dánové si myslí, že je z Grónska, zatímco Norové si trvají na tom, že mají jakýsi kámen, za který se mužík schovává. No Švédové i Finové věří, že pochází ze severu Finska.

Tyto neshody mají samozřejmě co dělat s tím, jak je daný stát vyhrazený vůči ostatním, ale o tom až jindy.

Finové totiž přišli s tím, že udělají svému Julemandovi své vlastní městečko. A to leží poblíž města Rovaniemi, hned za hranicí s Arktidským pásem. Člověk si tam může vyzkoušet jízdu se sobem nebo s tažnými psy, případně tam je kurz běžkování a miniaturní zoo – tedy se zvířaty, které tyhle teploty snesou.

Pro ty nejmenší – a nejen pro ně – je tu možnost potkat Santu (jakkoliv tomu muži v červeném chceme říkat). Santa má i svou halu slavných osobností. Jsou to lidé, co se s ním přišli vyfotit. Najdete tam jak finskou metalovou skupinu Lordi, tak i čínského prezidenta.

Ačkoliv je to místo, kde se Vánoce slaví celoročně, doporučuji návštěvu alespoň v zimě, kdy jsou vyjížďky na saních snadnější.

Jak to vypadá ve vánoční vesničce u Rovaniemi

Hurá za kulturou – mrazivé islandské detektivky

Vím, že všichni teď mají sváteční náladu, ale není nad to si ji něčím pokazit. K zimní atmosféře se vztahují i temné večery. Pojďme se tedy podívat na jednu islandskou klasiku. Trapped. Detektivka z Islandu, u které člověka mrazí. Je tam všechno, co si člověk od severských detektivek přeje – chmurná atmosféra, krásné výhledy, propracované postavy detektivů i záporáků a samozřejmě velmi brutální vražda.

Na slovíčko – jazyková bitva v Norsku

Norský parlament možná vydává Nobelovu cenu míru, ale co se týče jazyka, probíhá v zemi pravá bitva. Ukázkou je například to, že debata o norštině se jmenuje „Språkstriden“ tedy doslova jazykový zápas.

Norové, o kterých by se snadno dalo říct, že jsou spíše progresivního ražení, jsou velmi konzervativní, když jde o jazyk. Norsko používá jak zastaralejší bokmål – styl, který je podobnější spíš dánštině, tak novější verzi Nynorsk.

V roce 1951 tamní vláda přišla s tím, že je jen jedna varianta počítání správná. A to sice ta, kde se nepočítá jednadvacet ale dvacet jedna. Po více než padesáti letech lze pořád slyšet obě dvě verze. Mnoho lidí tak mluví jedním způsobem doma a jiným při více oficiálních příležitostech.