Týden 47

Zavírání Christianie, lopapeysa, Tromso, Cestovat nalehko, prodej Panenských ostrovů, sámská polární záře

Co týden dal?

Toto léto byla v Dánsku střelba v Christiánii, o čemž už jsme si několikrát psali. Po smrti dvou lidí přišla dánská vláda na to, že by se ulice, kde se prodávají drogy, zavřít. A tento týden je prvním, kdy se zavírá nechvalně proslulá ulice, na které se prodává hašiš.

Zatímco někteří z místních tuto změnu vítají, protože to znamená bezpečnější sousedství, jiní jsou proti. Ne nutně kvůli drogám - kvůli těm taky - ale především kvůli tomu, že si zavření tohoto okolí vzala na starosti dánská policie, která tu není populární.

Série zavírání ulic bude trvat několik dalších týdnů tak uvidíme, co to s tímto duhovým sousedstvím udělá.

Severské zvyky snadno a rychle - Islandský svetr

Už jste slyšeli o lopapeyse? Určitě ano, spoustu lidí tento výraz znají pod synonymem Islandský svetr. A právě nastává hlavní sezóna jak pro nošení - už je fakt kosa, tak i pro pletení.

Pojďme se ale podívat, v čem je islandský svetr tak speciální.

• Vzory jsou inspirované přírodou. Většina z nich má na sobě různé pruhy, značící jak divoké moře, tak místní horské pahorky

• Většina svetrů pletená na Islandu je v přírodních barvách. Spoustu z nich je například černá, šedá, zelená - někdy i tmavě modrá. Zkrátka dělaná tak, aby člověk splynul s islandskou přírodou.

• Svetry, které si člověk koupí na Islandu sice dobře vypadají, ale nejsou nutně příjemné na nošení. Důvodem je islandská vlna, tedy velmi původní materiál z místních ovcí. Jde o vlnu, která často štípe a není zrovna příjemná. Za to je ale mimořádně teplá a místní si trvají na tom, že i to má svou funkci. Když to štípe, znamená to totiž, že máte ještě cit. No, je to trochu pro drsňáky. Pro ty z nás, kteří mají radši jemnější svetry tu mám svůj insiderský tip - umyjte svetr v silné dávce kondiciéru. Pomáhá to.

Kam se vydat? Tromso

Je zima a tak se pojďme podívat do míst, kde je ještě větší kosa. Konkrétně se pojďme podívat do norského města Tromsko, které je na severu tohoto severského království. Tromso je specifické především tím, že se sem jezdí za polární září.

Město je totiž ukryto už v Arktidě a je obklopeno severskou přírodou a fjordy. Poblíž tohoto města se skrývá i několik míst, kde není žádné světelné znečištění a je tak možné sledovat, jak severní pól zachycuje sluneční výboje - to je totiž to, co vidíme, když se koukáme na polární záři.

Navíc je tohle místo plně připraveno na zimní turistiku. Odsud se vozí lidé na saních, co jsou taženy buďto soby nebo psy, některá místa dokonce slibují hon na polární záři.

Zkrátka a dobře, Tromso září.

Kam za kulturou? Cestovat nalehko

Autorku Mumínků Tove Jansson už dobře znáte z našich newsletterů - jestli ne, vítejte! Jak už bylo ale zmíněno, Mumínky dělala mimojiné aby se uživila a aby se mohla věnovat vedlejší tvorbě.

V češtině vyšla její kniha povídek Cestovat nalehko. V této sbírce povídek se autorka zamýšlí nad vztahem k přírodě, duchovnu, práci a lehkosti.

A knížka je skutečně psána s lehkostí a poetičností.

Doporučuje 10 z 10 Albín.

Zpátky do minulosti… Prodej Panenských ostrovů

V minulém díle jsem odkazovala na některé bývalé dánské kolonie. Zatímco Zlaté pobřeží si pod svá koloniální křídla vzala Velká Británie, osud Panenských ostrovů byl jiný.

Dánsko vedlo tři panenské ostrovy už od 17. století a z Afriky sem do Karibiku dováželi otroky, kteří pak na těchto místech pracovali. Velké změny nastaly v červenci 1848, kdy se několik stovek zotročených lidí na ostrově St.Croix vzbouřilo a vybojovalo si svobodu tím, že vyhrožovali vypálením ostrovních měst. Po zrušení otroctví se tito nově osvobození lidé snažili vydělat na vyčerpaných pozemcích a plantážích, které byly ve srovnání s novějšími průmyslovými provozy malé a staromódní.

Koncem 19. století bylo pro Dánsko provozování ostrovů stále nákladnější. Již v době americké občanské války je však Spojené státy sledovaly jako možný ekonomický a národněbezpečnostní přínos. Američtí představitelé se totiž domnívali, že ostrovy mohou pomoci zajistit americké hospodářské zájmy v Karibiku. Obávali se však také, že by je mohla ovládnout nepřátelská cizí mocnost dříve než USA.

První jednání mezi USA a Dánskem byla zahájena v roce 1865, kdy skončila občanská válka. Poprvé to ale neklaplo - Amerika byla po občanské válce a nikdo neměl náladu na rozpínání se.

V roce 1915 motivovaly USA obavy z německého převzetí moci k dalšímu pokusu o obsazení ostrovů. Zejména po potopení lodi Lusitania se prezident Woodrow Wilson a ministr zahraničí Robert Lansing obávali, že by Německo mohlo anektovat Dánsko a podniknout další útoky z dánské Západní Indie. Dánští představitelé se bránili postoupení ostrovů a jejich většinově černošských obyvatel rasově segregovaným Spojeným státům.

Rozzlobený Lansing naznačil, že pokud Dánsko neprodá USA ostrovy, může se jich zmocnit a zabránit Německu, aby se k nim dostalo. Byla to zastrašovací taktika a zabrala.

V touze zabránit vojenskému útoku USA (Dánsko bylo v současné době neutrální stranou první světové války) vyjednalo Dánsko s USA smlouvu, kterou prezident Wilson podepsal 16. ledna 1917. Dne 31. března 1917 Dánsko formálně převedlo správu nad ostrovy na USA. Dánové dostali na památku 25 milionů dollarů.

Věděli jste, že… Sámové a polární záře

Sámové, původní obyvatelé arktické oblasti, mají bohatou tradici pověstí a mýtů, které jsou spojeny s přírodními fenomény, včetně polárních září.

Zatímco vikingové věřili, že aurora je ukátka toho, jak valkýry vedou padlé bojovníky do Valhaly, Sámové mají jiné mýty. Jedna z hlavních premis těchto bájí je to, že mihotající se světla na večerní obloze jsou duchové, se kterými není radno si zahrávat. Co víc, ideálně by se pod polární září nemělo žertovat či nijak zesměšňovat tyto duchy. Pokud to člověk ale udělá, měl by počítat s tím, že ho duchové mohou stáhnout k sobě.