Týden 45

Island se chvěje, Mortenův večer, Grónské safari, islandské jeskyně, Dánské kolonie, dobrovolničení na Faerech, neovlivnitelná finština

Co týden dal?

Island už se nám zase třese. V okolí nedaleké sopky Fagradalsfjall na poloostrově Reykjanes byly v posledních týdnech zaznamenány tisíce otřesů.

Ty se soustředily na islandský poloostrov Reykjanes, který před erupcí v roce 2021 zůstal 800 let nečinný vůči sopečné činnosti. Ve čtvrtek si zvýšená seismická aktivita v oblasti vyžádala uzavření nedaleké oblíbené turistické destinace - Modré laguny. Od konce října bylo na jihozápadě Islandu zaznamenáno více než 20 000 otřesů.

Kromě skvělého koupání je tu v ohrožení i nedaleká vesnice, elektrárna, ale i mezinárodní letiště. Tak pozorně sledujte dění, Island bude nejspíš zase prskat lávu.

Severské zvyky snadno a rychle - Mortenův večer

Mortensaften, neboli Martinmas, je tradiční dánský svátek slavený 10. listopadu. Tento den je spojen s legendou o svatém Martinovi z Tours, který sdílel polovinu svého pláště s chudým člověkem. Mortensaften je považován za poslední den před adventem, obdobím přípravy na Vánoce.

Během Mortensaften se v Dánsku konají různé oslavy a tradice. Jednou z nejznámějších tradic je konzumace pečené kachny. Kachna se stává hlavním jídlem této příležitosti a je často podávána s bramborami, červeným zelím a omáčkou. Tato tradice odráží legendu o svatém Martinovi, který se údajně skrýval mezi husami, když byl zvolen biskupem, aby se vyhnul svému úřadu. Lidé si také rádi vychutnávají tradiční sladkost nazývanou "Martinova pečiva", což jsou pečené drobné pečivo ve tvaru postavy svatého Martina na koni.

Děti často oslavují Mortensaften tím, že jdou po domech se svíčkami a zpívají písně nebo recitují básně. Za své malé vystoupení jsou odměněny sladkostmi nebo drobnými dárečky. Celkově je Mortensaften časem setkávání s rodinou a přáteli při dobrém jídle a oslavách.

Kam za kulturou? Arktické safari

Grónsko je mimořádně zajímavá a zvláštní země - řekne vám to každý, kdo jí někdy navštívil - tedy i já. Pokud hledáte chladivé čtení, které vás rozesměje, Arktické safari je skvělá kniha zážitků a povídek z života v tomto ledovém ostrově.

Pokud je Vám Grónsko cizí, nebojte, nejste sami. Tato kniha totiž popisuje život Dánů, kteří na ostrov přijeli a je tak mnohem bližší naší kontinentální mentalitě.

Navíc se tu člověk dozví mnoho věcí o tom, jak se v Grónsku loví a jak se tu žije místním lovcům.

Kam se vydat? Islandské jeskyně

Přichází období roku, kdy se na severní polokouli ochlazuje a tak se podíváme na takový velmi chladný výlet. Totiž do islandských ledovcových jeskyň. Ostrov jich má spoustu a tak je tu mnoho možností, kam se podívat.

Jen tedy pozor. Je nutné si to zaplatit s průvodcem. Ledovce jsou zrádné a člověk se může dostat do míst, kam by úplně neměl.

V rámci takové prohlídky na vás Islanďané navléknou to nejteplejší oblečení, které budete uprostřed ledovce pokračovat. Vevnitř si pak můžete prohlédnout permafrost, který se dostal do tohoto pevného stavu před stovkami let. Navíc Island je skvělý i v tom, že takových jeskyň je tu mnoho a tak je zcela možné si udělat takový výlet hned na několika místech na ostrově.

Zpátky do minulosti - Dánské kolonie

V minulosti to nebyla jen Anglie a další velké země, které měli kolonie. Mimojiné to byly i Dánové. To se svým způsobem dá očekávat - koneckonců jak Grónsko tak Faerské ostrovy ještě do nedávna neměli vlastní autonomii a z velké části se podrobovali tomu, co si Dánsko zamanulo.

Dánské kolonie se ale nevztahovali jen na severské mrazivé země, ale i na jižní oblasti. Mimojiné do této oblasti patřili i Panenské ostrovy, které se v roce 1917 prodali Spojeným státům (to byla mimojiné i událost, na kterou odkazoval Donald Trump, když si chtěl koupit Grónsko).

Kromě Panenských ostrovů v Karibiku tam taky patřilo tzv. Zlaté pobřeží, což je dnešní Ghana. Dánové na tomto území postavili dokonce několik hradů - nejde ale o typické hrady, jako je Loket a podobně. Jde spíš o takový tropický koncentrační kemp. Právě odsud se vozili otroci na kolonie v Panenských ostrovech, kde měli podpořit místní zemědělství.

Věděli jste, že … Dobrovolničit na Faerech

Během dvou dnů je každoročně několik turistických atrakcí na Faerských ostrovech uzavřeno pro běžné návštěvníky, ale otevřeno pro dobrovolníky - neboli volunturisty - kteří chtějí pomoci s jejich údržbou. Během dvou dnů tak návštěvníci spoluvytvářejí budoucnost udržitelného cestovního ruchu na Faerských ostrovech.

Faerské ostrovy jsou souborem 18 větrem ošlehaných ostrovů v severním Atlantiku. Donedávna byl tento řetězec drsných ostrovů světu zcela neznámý. Cestovatelé si začali všímat zdejší neuvěřitelné přírody. Cílem každoročního projektu "Uzavřeno údržbou" je zachovat všechny nedotčené kvality, kterými jsou nyní Faerské ostrovy známé.

Iniciativa je vedena organizací Visit Faroe Islands a je součástí většího úsilí o zachování Faerských ostrovů jako jednoho z nejvíce nedotčených a neznečištěných míst na planetě. Projekt údržby přispívá k odpovědnému cestování a místním obyvatelům přináší pozitivní pocit uprostřed růstu cestovního ruchu.

Na slovíčko - neovlivnitelná finština

Finština je jedním z mála jazyků v Evropě, který nebyl ovlivněn indoevropskými jazyky, jako jsou latinčina nebo germánské jazyky. To znamená, že finština si udržela svou jedinečnost a odlišnost od většiny evropských jazyků.

Finsko a okolní oblasti, kde se finština vyvinula, byly geograficky odděleny od většiny indoevropských národů. Tato izolace vedla k tomu, že finština se vyvinula samostatně a nebyla vystavena vlivu indoevropských jazyků, které byly rozšířeny na západ od Finska.

Finové přišli na území dnešního Finska z východu, pravděpodobně z oblasti Uralu nebo Sibiře. Jejich migrace a osídlení Finska se odehrály v dobách, kdy indoevropské jazyky ještě neměly tak rozsáhlé geografické rozšíření. To umožnilo finskému jazyku udržet si svou jedinečnost.

Sice finština nebyla přímo ovlivněna indoevropskými jazyky, ale vlivem historických událostí a osídlení se stala součástí švédského království. V důsledku toho bylo švédštiny do značné míry používáno ve vládě, školách a církevních institucích ve Finsku. Tato historická interakce s švédštinou byla spíše politická a sociální než jazyková.