Týden 43

Islandská stávka žen, týden 42, Nuuksio, Proroci z fjordu věčnosti, Ragnar Lothbrok, norský rytířský tučňák, švédské jazykolamy

Co týden dal?

Nedávno jsme probírali, jak Islanďanky v roce 1975 zastavili celý ostrov, kvůli masivnímu protestu za práva žen. A díky velkému úspěchu se tato akce znovu opakovala tento týden. Na ostrově, který má 379 000 obyvatel, sta tisíce žen protestovalo od půlnoci do půlnoci. Nešlo do práce, nedělaly domácí práce a zastavili tak jakékoliv dění na ostrově na 24 hodin.

Ačkoliv Island je země, kde jsou práva žen na vysoké úrovni, i zde je stále rozdíl ve mzdách, v tom, kdo se stará o děti a o domáctnost ale i v tom, jaké práce místní muži i ženy vykonávají. Přesně tomu se postavily Islanďanky v úterý, aby vyjádřili svů nesouhlas.

Severské zvyky snadno a rychle - týden 42

Minulý týden byl tzv. týden 42. Pokud jste během tohoto týdne byli v Dánsku, mohli jste si všimnout, že všechno probíhá neuvěřitelně pomalu. Místní kanceláře téměř neodepisují a ranní vlaky jsou prakticky prázdné. Týden 42 je totiž období, kdy místní školy mají prázdniny a tak si i rodičové berou dovolenou.

K velkému překvapení se to občas týká i bezdětných lidí - některé kanceláře se prostě rozhodnou, že tento týden budou mít všichni kolektivně zavřeno a basta. Tyhle prázdniny už jsou takto ustanovené desítky let a většinou se na ně těší celá země.

Podobně vypadá i týden 5. což je zase termín pro jarní/zimní prázdniny. To je mimojiné i týden, kdy Dánové jezdí do Prahy. Ve 42. týdnu se většinou zůstává doma nebo se jezdí na chatu.

Kam vyrazit - Nuuksio národní park

Finsko má mnoho národních parků. Nuuksio má tu výhodu, že se nachází asi hodinu od Helsinek a je tak relativně dostupný i těm, kteří nechtějí cestovat dál do divoké tundry. Tento národní park má přitom všechno, co byste od finského národního parku chtěli - hluboké lesy, mokřady a jezera.

Člověk tu pak najde stezky s menší i vyšší náročností a pro ty, co by tu chtěli přenocovat jsou tu i dřevěné chaty. Vzhledem k lokaci se ale doporučuje sem přijet spíše ve všechní den a v případě přenocování je dobré u sebe mít stan v případě, že by chatky byly už obsazené.

Kam za kulturou - Proroci z Fjordu věčnosti

Dánsko a Grónsko slavili před dvěmi lety výročí 300 let od doby, co se tento ostrov znovu připoutal ke Skandinávii. Z Dánsko-Norského království tam vyjížděli misionáři, aby tamnímu lidu “pomohli” k nové víře.

Kim Leine ve své knize Proroci z Fjordu věčnosti popisuje, co se v té době odehrávalo a jak vypadala dánská kolonizace. Ačkoliv se člověk nedočte o genocidě, která v Gronsku neproběhla, ani tamní podmínky a způsob chování k domorodcům nebyl zrovna v rukavičkách.

Kniha tak popisuje život jednodo z kněží, kteří se rozhodli přijet do Grónska a co to s jeho životem udělalo, zároveň detailně popisuje i jak nemilosrdné prostředí v Grónsku vládlo.

Zpátky do minulosti - Ragnar a synové

Seriál Vikingové vyprávěl o bájném bojovníkovi - farmáři, ze kterého se stala legenda a král severu. A pojďme si říct, jak to bylo v historicky. Když se podíváme do hodin dějepisu, zjistíme, že Ragnar Lothbrok i jeho slavní synové existovali. O tom není pochyby, jen to nebylo tak veliké, jak to nafouknul seriál.

Války mezi klany vikingů jsou do určitého století prakticky nezdokumentované, není tedy jasné, co přesně se dělo na severu během doby, kdy měl Ragnar plout do Anglie. Je ale jasné, že se vikingové snažili nějakým způsobem sjednotit.

V seriálu bylo také to, jak se Ragnarův bratr (spoiler) oženil s francouzkou princeznou. Pravdou je, že Francie skutečně měla krále, který pocházel ze severu a měl být bratr tehdejšího krále, ale jestli to byl Ragnar, kdo ví?

Tady se setkáváme s tím, že v seriálu se spoustu historických okamžiků slévá do jedné osoby. Příkladem je pak třeba objevení Grónska a Islandu, které se stalo hned několik století po té, co měl Ragnar existovat.

Sečteno podtrženo - existovat vůbec Ragnar. Nejspíš ano. I jeho synové byli slavní, jen nemají tak bohatý životopis, jaký jim seriál připisuje. Navíc bychom se měli orientovat i podle toho, že o Ragnarovi Lothbrokovi se většinou mluví jen jako o legendě a co je pravda, je tedy diskutabilní.

Věděli jste, že… tučňák rytířem

Ale vždyť v severských zemích přece tučňáci nežijí! Slyším z posledních řad a je to pravda. Norsko se ale rozhodlo, že jeden z tučňáků královských z Edinburghské zoo dostane rytířský titul a bude maskotem královské gardy a má tak dokonce titul Major General. Krom toho, že je to druhově tedy tučňák královský, je to i tučňák rytířský.

V den těchto titulů přijedo do skotského velkoměsta dokonce 160 vojáků, aby vzdaly čest tučňákovi, který má nyní vyšší hodnost než spoustu z nich.

Ale proč vlastně tučňáci? V roce 1961 navštívila norská královská garda cvičení Royal Edinburgh Military Tattoo a poručík Nils Egelien se zamiloval do kolonie tučňáků v zoo.

Zdálo se mu, že pochod jeho jednotky se až nápadně podobá tomu, jak chodí černobílý pták.

O deset let později, když se Egelien vrátil do skotského hlavního města, zařídil, aby Královská garda tučňáka adoptovala. Ten dostal jméno Nils Olav na počest Nilse Egeliena a norského krále Olava V., který byl v té době na trůně.

Při každé návštěvě skandinávských vojáků ve Skotsku byl jejich tučňák povýšen, i když po starých ptácích převzali štafetu noví.

Slavnostní vojáci také každoročně posílají ryby a vánoční přání.

Na slovíčko - Zamotat si jazyk ve švédštině

Minule jsem dávala doporučení na dánské jazykolamy, pojďme se teď podívat na ty švédské.