Týden 3

Island prská, bizáry z korunovace, červené norské vlajky, první nájezd vikingů, přepsaná grónština

Co týden dal?

Island už zase prská. Za posledních pár let zažívá Island bouřlivé období, během kterého zuří jedna sopka vedle druhé. Tentokrát se pukliny objevily kolem městečka Grindavík na poloostrově Reykjanes.

Během začátku týdne jsme tak mohli být svědky drastických záběrů, které ukazovaly, jak sopečná láva požírá první domy. Kromě poškození domů se ale naštěstí nikomu nic nestalo. Grindavík se stihnul evakuovat.

Obecně vzato, pokud jde o sopky na Islandu - místní mají výborně promyšlený systém, během kterého jsou všichni připraveni na zemětřesení a možnou evakuaci. Jediný problém je v takových případech se zvídavímy turisty. Ale i tak - zatím se nikomu nic nestalo, a buďme zato rádi.

Zajímavosti - Dánský bizár kolem korunovace

Dánové možná neměli tu nejpompéznější korunovaci, kterou svět kdy viděl, ale zato si to uměli užít. A to svým vlastním způsobem.

V den korunovace se po Kodani prodávaly různé ozdoby, papírové koruny a královské převleky, takže si celou událost mohly užít nejen děti, ale i dospělí, kteří na nového krále čekali někdy i 6 hodin před sídlem parlamentu.

Koruny na hlavách dospělých přiopilých Dánů nebyly to jediné, co se dalo v ten den najít. V televizi například mluvila paní, která uháčkovala postavičky všech dánských monarchů a nově vyrobila i Frederika X., který - upřímně řečeno - kdyby ji za to popravil, tak bych se vůbec nedivila.

Slavnostní události využila i místní zoo v Odense. Ta se v minulosti proslavila popravou žirafy Mariuse v přímém přenosu, tentokrát ale vyrobila plakáty s tučňákem královským a nápisem Pingo X. - tedy s přezdívkou současného krále.

Na poslední příčce tohoto žebříčku máme útulky, které využily své šance, a na Facebook vytáhly se zvířaty, které pojmenovaly podle dánského krále. “Chcete mít doma Frederika? Může být váš!” stálo pod obrázky s králíkem, kocoury či morčetem. Na druhou stranu, u útulků je jakákoliv snaha vítaná a osobně doufám, že si i tito Frederikové najdou svůj palác.

Kam za kulturou - Aurora

Za kulturou se tentokrát vydáme do Norska, a sice za zpěvačkou Aurorou. Sedmadvacetiletá zpěvačka ze Stavangeru je na hudební scéně docela výraznou osobností. Sice nezpívá norsky, ale zato si tak všichni můžeme užít její alternativní hudbu. Na svém kontě má už několik vydaných desek a všechny jsou velmi povedené.

Věděli jste, že… červené vlajky v Norsku

V Norsku ještě chvíli zůstaneme. V severní Evropě totiž touto dobou fouká silný studený vítr a na budovách visí nebezpečné rampouchy. Aby to bylo jednodušší, člověk se v Norsku nemusí bůh ví jak zaklánět, aby viděl, jestli si má dávat pozor nebo ne. Norové to mají totiž vymakané, a na místa, kde jsou rampouchy dávají červené vlajky, aby bylo jasné, kam si člověk nemá stoupat. Poměrně jednoduchý, ale velmi účinný systém.

Zpátky do historie - první vikingský útok

Vikingové byli známí mimojiné i tím, že jezdili do Anglie a rabovali místní vesnice. Pojďme se podívat, jak to celé začalo. První dokumentovaný vpád vikingů na anglické území se datuje kolem roku 793, kdy přepadli klášter Lindisfarne na severovýchodním pobřeží Anglie. Tento útok byl značně překvapující a šokující pro tehdejší obyvatele, kteří nebyli zvyklí na takové nájezdy. Vikingové, kteří připluli na svých charakteristických lodích, byli dobře vybaveni a připraveni na plenění. Tato událost znamenala začátek éry vikingů v Anglii a další nájezdy vedly k vytvoření vikingy ovládaných oblastí na britském ostrově.

Tento historický okamžik připomíná, jak odvaha a odhodlání mohou ovlivnit průběh dějin. Vikingové, jako námořníci a bojovníci, otevřeli nové obchodní a expanzní cesty, ale zároveň zanechali trvalý otisk na kultuře a historii Anglie.

Na slovíčko - Jak se propisovala grónština

Grónština, jeden z oficiálních jazyků autonomního území Grónska, má kořeny hluboko v historii původních obyvatel této ledovou krajinou pokryté oblasti.

Historie psané grónštiny se datuje k 12. století, kdy dorazili první skandinávští osadníci na grónské pobřeží. S sebou přinesli staroseverský jazyk, který se postupně začal mísit s místními jazyky, zejména s inuitským. Postupem času vznikla unikátní varianta severského jazyka, která reflektovala kulturní a jazykové vlivy obou skupin.

Vývoj psané grónštiny je úzce spjat s příchodem křesťanství do Grónska v 18. století, kdy byla zavedena první písmena latinky pro záznam grónštiny. Tento okamžik znamenal začátek psané tradice jazyka, který předtím existoval pouze v mluvené formě. Za všechny ty samohlásky tedy vděčíme dánským misionářům, kteří se rozhodli grónštinu přepsat na papír. Od té doby grónština sice prošla dalšími změnami a adaptacemi, ale stala se pevnou součástí kulturní identity Grónska.