Týden 27
Souhrn týdne, 3 týdny dovolené, Modrá liška, Suomenlinna, Roskilde festival, odbory na severu
Co týden dal
Pár větami o tom, co se stalo:
Začal závod Tour de France a znovu se očekává, že dánský šampion Jonas Vingegaard vyhraje již po třetí v kuse.
Dánové si také odsouhlasili, že americká armáda bude moci trénovat vojáky na dánském území. Tím územím má být Bornholm, odkud by měly raketové střely doletět až do ruského Kaliningradu - nebo preferujete-li český název - do Královce.
Švédská kauza trhačů borůvek má mezi novinkami své místo. Ve Skandinávii začíná sezóna trhání nejrůznějších bobulí, trendem jsou nyní divoké maliny, ostružiny, borůvky nebo třeba moruše. Ve Švédsku jde ale i o finanční záležitost, a tak si jedna ze švédských firem přizvala na pomoc 300 sběračů z Thajska. Z toho se záhy vyloupla velká aféra o víza. Původně to vypadalo, že se sem sběrači z Asie nedostanou. Tento týden ale bylo rozhodnuto - Thajci budou pomáhat s borůvkami!
Severské zvyky snadno a rychle - 3 týdny dovolené
Je začátek července a v praxi to znamená, že pokud máte nějaký pracovní kontakt v Dánsku, tak o něm nejspíš do začátku srpna neuslyšíte. Místní zaměstnanci mají právo až na tři týdny dovolené v kuse. Nemusí si ho nutně vybrat - pokud si vezmou například pouze dva týdny, automaticky se počítá, že dotyčný zaměstnanec bude mít extra volno na podzim.
Jsou ale i místa, kde se pracoviště na celý měsíc prostě zavře a znovu se nastoupí do práce až v srpnu. Jinými slovy, tak či tak, červenec je prostě mrtvý.
Kam za kulturou?
Pojďme se podívat na jednu severskou klasiku, totiž na Modrou lišku od islandského autora Sjóna. Příběh je rozdělen do tří částí a postupně se rozvíjí v různých časových rovinách, které se nakonec propojí. Příběh začíná honem na modrou lišku, kterou vede reverend Baldur Skuggason, kněz s temnou minulostí. Tento lov je líčen s velkým důrazem na přírodní scenérie a mystickou atmosféru islandské krajiny.
V další části se dozvíte něco o přírodovědci, který se stará o mentálně postiženou dívku. A v poslední části se příběhy spojí. Jde o hluboké působivé dílo, ideální na letní bouřkové večery.
Kam se vydat?
Suomenlinna, perla Helsinek, je jednou z nejvýznamnějších historických památek Finska a stojí za to ji navštívit při jakékoliv cestě do této krásné severské metropole. Tento rozlehlý pevnostní komplex, rozkládající se na několika ostrovech u pobřeží Helsinek, byl založen v roce 1748 švédským králem Frederikem I. jako ochrana proti ruské expanzi. Suomenlinna, původně známá jako Sveaborg, je dnes zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO a nabízí fascinující pohled do vojenské historie regionu.
Návštěva Suomenlinny je nejen výletem do minulosti, ale také skvělou příležitostí k odpočinku a užití si přírody. Ostrovy, na kterých se pevnost nachází, jsou propojeny pěšími cestami, které vedou kolem historických budov, bunkrů a nádherných výhledů na Baltské moře. Můžete se těšit na procházku kolem starobylých kamenných hradeb, navštívit muzea zaměřená na historii pevnosti a námořnictví nebo se jen tak posadit na trávník a vychutnat si piknik s výhledem na přístav.
Suomenlinna je snadno dostupná pravidelnou trajektovou dopravou z centra Helsinek, což z ní činí ideální cíl pro jednodenní výlet. Během letních měsíců se zde konají různé kulturní akce, jako jsou koncerty a divadelní představení, které přidávají návštěvě další rozměr. Bez ohledu na roční období vás Suomenlinna okouzlí svým jedinečným kouzlem a historickou atmosférou. Nenechte si ujít příležitost prozkoumat tento neobyčejný kousek finské historie a krásy.
Věděli jste, že… Roskilde festival
Tento víkend začal festival v dánském Roskilde. Jde o největší hudební událost v celé severní Evropě. Město Roskilde je známé svou katedrálou a tím, že jde o místo, kde se pohřbívají dánští panovníci, ale první červencový týden se z něj díky této hudební události také stává třetí největší město v Dánsku.
Je úplně jedno, že ne všichni vědí, kdo bude panelista daného dne, celý tento týden je o stanování a hudbě - ne vždycky známé. Ale tento týden tam narazíte například na Foo Fighters nebo norskou Auroru. Lístky je potřeba koupit hodně dopředu.
Aby toho nebylo málo, lidé, co ve stanovém městě zůstávají celý týden mají barvitý program. Rána začínají ranním během či jinou sportovní aktivitou, krom toho je možné si na festivalu vyzkoušet malování nebo nějaký jiný druh umění.
Zpátky do minulosti - odbory na severu
Pojďme se podívat na severské odbory. Zatímco v Česku se do odborů hlásí jen kolem 17 % populace, na severu je situace jiná. Tradice silných odborů vychází z dlouhé historie boje za práva pracujících a sociální spravedlnost, která sahá až do konce 19. století. V tomto období začaly vznikat první organizace pracujících, které se postavily za lepší pracovní podmínky, spravedlivou mzdu a sociální zabezpečení.
Jedním z klíčových momentů ve vývoji silných odborů v severských zemích bylo uzavření tzv. Saltsjöbadenské dohody ve Švédsku v roce 1938. Tato dohoda mezi zaměstnavatelskými organizacemi a odbory vytvořila základ pro spolupráci a konsenzus v oblasti pracovního trhu, který se stal modelem pro další severské země. Tento přístup založený na dialogu a spolupráci vedl k vysoké míře organizovanosti pracujících a posílil roli odborů jako významného partnera v ekonomickém a sociálním rozvoji.
Dnes severské odbory hrají klíčovou roli nejen v obhajobě práv pracujících, ale také v širší společnosti. Aktivně se podílejí na tvorbě zákonů a politik, které zajišťují rovnost, sociální jistoty a spravedlivé pracovní podmínky. Vysoká míra členství v odborech, která často přesahuje 50 % pracující populace, je důkazem důvěry a podpory, kterou odbory mezi lidmi mají. Tento model silných a vlivných odborů přispívá k celkové stabilitě a vysoké kvalitě života v severských zemích, což je jedním z důvodů, proč jsou tyto země často vnímány jako vzory sociálního a ekonomického úspěchu.
