Týden 22

Švédská cesta do NATO, maturantské čepice, Faerští papuchalci, grónská mytologie, práva dětí, sever a hokej, ulice Dartha Vadera

Co týden dal?

Minulou neděli byly oznámeny výsledky prezidentských voleb v Turecku. Ty byly mimořádně důležité především pro Švédsko, které stále čeká na ratifikaci vstupu do NATO a Turecko je jeden ze států, který ho blokuje. Jmenovitě Erdogan, kterému se nelíbí především to, že Švédsko přijalo několik politických uprchlíků, o kterých turecký prezident mluví jako o teroristech.

Švédsko má tak bohužel smůlu a bude muset najít způsob, jak se vypořádat s Erdoganem jinak. Aby to nevypadalo, že v tomto souboji je Švédsko samo, NATO prezident Jens Stoltenberg odjel do Ankary na schůzi se znovuzvoleným Erdoganem. Na pořadu dne je samozřejmě vstup Švédska. Tak mu držme palce.

Severské zvyky snadno a rychle - Maturantské čepice

Podobně jako všude jinde i na severu se blíží čas maturit a s ním i místní zvyky. Pro Dánsko (a nejspíš i jiné severské státy) jsou typické maturantské čepice, které se nápadně podobaní kapitánským čepicím, které se nosí na lodi.

Maturanti s modrou páskou jsou absolventi odborných škol a maturanti s tmavě červenou páskou právě dokončili gymnázium.

K těmto čepicím se vážou i nejrůznější tradice. Mnohdy je totiž vidět na čepici nějaký obrázek nebo je jaksi “zastřižená”. To všechno jsou různé znaky toho, jak “statečný” byl nositel této čepice a co se mu v rámci oslavy povedlo.

Příklady takových odvážných činů se liší. Existuje speciální odznak například pro 24 piv za 24 hodin, párty 2 dny v kuse nebo koupel v místní fontáně či řece.

Párty většinou začíná na poslední den školy, kdy si studenti objednají obří auto, které je všechny naloží. Studenti pak jezdí v otevřené zádi auta a povykují na všechny kolem. Aby toho nebylo málo, většinou se auto zastaví u každého studenta doma, kde rodiče dodají svému maturantovi a jeho spolužákovi alkohol.

Jde tedy o tradici, kterou schvalují všichni a to včetně rodičů.

Kam se vydat? Na papuchalky

Papuchalkám se jinak přezdívá klauni atlantiku. Nacházejí se jak na Islandu, tak i na Faerských ostrovech, ale i ve Skotsku i Kanadě. Dneska se ale pojďme podívat na perfektní tůru po Faerských ostrovech, kde najdete papuchalky během celého léta.

Jde o ostrov Mykinés, který sousedí s Vágurem, ostrovem, na kterém je mezinárodní letiště. Je to také jedna z vesniček na Váguru, odkud se dá buďto přeletět nebo přeplout na Mykinés.

Jakmile se člověk na tento ostrov dostane, cesta je jednoduchá - jste totiž na ostrůvku, kde je jen jedna rybářská vesnice a všude kolem je jen moře, skály, ovce a útesy. A v létě i papuchalci.

Právě kvůli těmto ptákům se tu platí speciální turistický poplatek, který jde na ochranu přírody, ve které papuchalci hnízdí.

Trasa za papuchalkami a za majákem je celkem jasná. Navíc si po cestě člověk užije královské výhledy na útesy, moře a papuchalky, kterými se to tam v létě jen hemží.

Kam za kulturou? Grónská mytologie

Knud Rasmussen se narodil v roce 1879 v Ilulissatu, na severu Grónska. Rasmussen byl napůl Gróňan a napůl Dán a celý svůj život zasvětil objevování grónských krás a to včetně mytologie, která je mimořádně bohatá, byť velmi zvláštní.

V každém případě jde o spisovatele, který sepsal grónskou mytologii a její příběhy. Ty mimojiné vyšly i v češtině. Dozvíte se tam o matce moře, tajemných šamanech, jak přišly na svět psy a dalších mnoho pověstí, které mají svůj základ na ledovém ostrově.

Zpátky do minulosti… Práva dětí ve Švédsku

Měli jsme tu den dětí a tak je nutné připomenout jednu důležitou ženu, díky ní se ve Švédsku zakázali fyzické tresty pro děti a zároveň děti získaly více práv.

Víte o kom mluvím? Určitě ano. Jde totiž o Astrid Lingren.

Lingren měla velký vliv na názory společnosti a vedla mnohé debaty, ve kterých se zastávala jak zvířat, chudých lidí, tak i dětí. O dětěch byla konec konců i její řeč v Německu, kde získala speciální cenu pro spisovatele.

Celým dílem a životem Astrid Lindgren se táhne nepřerušená a trvalá nit: boj za právo každého dítěte na lásku a bezpečí. Tento postoj prostupuje víceméně celou její tvorbou.

Když Astrid v roce 1978 obdržela Mírovou cenu německých knihkupců, proměnila svou děkovnou řeč v naléhavou výzvu: "Nikdy ne násilí!"

Ve svém projevu, který je kriticky důležitý i v dnešní době, se důrazně postavila proti násilí, tělesným trestům a utlačovatelským metodám výchovy dětí. V Německu byl tento projev velmi kontroverzní. Teprve když Astrid pohrozila, že cenu nepřevezme, bylo jí dovoleno, aby svůj projev při slavnostním předávání ceny přednesla. Následující rok Švédsko tělesné tresty vůči dětem zákonem zakázalo.

Věděli jste, že… Severské státy a hokej

Minulý týden skončilo mistrovství světa v hokeji a tak je třeba si říct, jak jsou na tom severské státy a hokej. Mají ho na předních příčkách? Pokud ne, co je baví místo toho?

Švédsko, Finsko - Tyto dva státy mají mnoho společného a proto si je dáme dohromady. Jasně, že Švédové a Finové mají rádi hokej, vždyť je taky těžké je porazit. Mimojiné i jejich zpravodajství je v době hokejových slavností plné novinek. Na druhé příčce by se našel většinou fotbal nebo taky lyžování či biatlon.

Dánsko - Dánsko má dohromady asi šest hokejistů v NHL, čímž se patřičně chlubí, pokaždé, když toto téma někdo vytáhne. To ale neznamená, že se jedná o zemi milovníků hokeje. Na prvním místě je Fotbal. V době mistrovství si můžou dánští hokejisté hrát jak se jim chtějí, ale hospodu to nenaplní. Což mimojiné znamená, že na druhém místě není ani hokej, jako spíš házená, pak bedminton a někdy i tenis nebo cyklistika. A pak na krásném šestém místě se ocitá hokej.

Norsko - Norové mají k hokeji stejný vztah, jako Dánové. Možná i o něco menší. Norsko zajímá především lyžování, skákání na lyžích, ale čas od času i fotbal nebo házená. Hokej se v tomto hledáčku nachází jen velmi omezeně.

Island, Grónsko, Faery - Jak jsou na tom tyto státy s hokejem? Pojďme se na to podívat takhle: Island má cca 3 stadiony. Grónsko má celkem jeden stadion a Faery mají překvapivě dva. Je tedy jasné, že pokud se tu bude odehrávat nějaká soutěž, bude to vždycky jen derby. Překvapivě, všechny tyto státy mají mnohem radši fotbal. Island pak má ještě radši házenou.

Na slovíčko - Islandské ulice

Island si prochází obdobím, kdy si trvá na tom, že se všechno dá přeložit do islandštiny. Je to takové obrození a odboj proti anglikanizmu tohoto severského jazyka. Islanďané to ale rádi berou do extrémů a tak mají speciální název pro filmové hrdiny (myslíte si, že se Batman řekne všude Batman? Ani omylem! Na Islandu je to Leðurblökumaðurinn - tedy muž v podobě létající kožené myši).

Není tedy divu, že si i Darth Vader vysloužil své vlastní islandské slovo - Svarthöfði. V přímém překladu to znamená černohlávek, ale jde o jméno, které se na Islandu používá pro Dartha Vadera.

No a pokud se budete někdy procházet po Reykjavíku, je možné, že narazíte na ulici tohoto Sitha. Islanďané se totiž rozhodli, že si takhle jednu z ulic pojmenují, protože se jim to do tohoto sousedství hodí.