Týden 20

Švédská královská aféra, Letnice, Lund, Reykjavík 101, metalové pletení, kde se vzala grónština?

Co týden dal?

Švédsko řeší královskou aféru. Nejde ale o paparazzi, ale o peníze daňových poplatníků. Ukázalo se totiž, že majetek švédské královské rodiny byl placen z daní. Konkrétně se jedná o renovaci bazénu a nezaplacenou daň z nemovitosti, což dohromady dělá 2 544 000 švédských korun (5 299 448 kč).

Král se omlouval, že o dani nevěděl, ale k renovaci bazénu se švédská rodina nijak nevyjádřila. Tato situace znervóznila jak parlament, tak i daňové poplatníky.

Karel Gustav se ale nechal slyšet, že udělá správnou věc - bohužel nijak nepřiblížil, co to bude.

Severské zvyky snadno a rychle - Letnice

Dánsko, ačkoliv jde o velmi sekulární zemi, slaví Letnice a to dokonce natolik, že jde o svátek, ve který se všechny obchody zavřou. Což jednak působí paniku, protože všechno je zavřené a je tedy nutné nakoupit zásoby na 2 týdny dopředu, ale jednak jde o svátek, kdy si Dánové mohou začít vychutnávat první jarnější dny.

Pojďme se ale podívat na to, co to letnice jsou, proč se slaví a hlavně jak se slaví.

Jde o svátek, který je podobně jako Velikonoce, pohyblivým svátkem v roce. Jde totiž o den, který má následovat 7 týdnů po Velikonocích.

Dle Bible, jde o svátek, který má oslavovat příchod ducha svatého, židé slaví tento svátek jako Shavuot.

A teď nejdůležitější věc - jak se tento svátek oslavuje. Dánsko je národ, který miluje mikropivovary, a tedy i k tomuto svátku se někdy pije speciální pivo. Další typická věc, je to, že se v ten den obědvá ryba, která je symbolem křesťanství.

Kam se vydat? Lund

Lund je město poblíž města Malmo. Jde o mnohem menší město než je Malmö, ale je tu nejstarší univerzina severní Evropy. Jelikož jde o historické město, vyplatí se tu navštívit místní kostel, obhlédnout okolí univerzity, nebo nahlédnout do místních parků a přírodních rezervací.

Návštěva je kouzelná v každou roční dobu, ale možná nejkrásnější období je podzim, kdy se tu barví listy v parcích, v kavárnách je pořádné hygge a člověk si tu obecně připadá jako v Bradavicích. Navíc může jít klidně jen o denní výlet z Kodaně. Vlakem se sem člověk dostane za 45 minut.

Kam za kulturou? 101 Reykjavik

Severské národy nejsou nutně známé pro své romantické komedie, ale možná proto je dobré se na ně podívat. 101 Reykjavík je film režírovaný Baltazarem Kromákurem, který je známý i pro své Hollywoodské filmy jako je Everest, Přísaha nebo Hlubina.

Děj filmu je poněkud netradiční:

Hlavním hrdinou filmu je Hlynur, dvacetiletý povaleč, který stále žije se svou matkou Berglind. Na Vánoce se k nim nastěhuje nejlepší přítelkyně jeho matky a učitelka španělského flamenca Lola. Zatímco je jeho matka pryč, Hlynur se dozvídá, že Lola je bisexuálka s velkým sexuálním apetitem. Po noci plné alkoholu se Hlynur a Lola nakonec vyspí. Když se Berglind vrátí domů, prozradí Hlynurovi, že je také bisexuálka a že je do Loly zamilovaná.

Takže pokud vás zajímá, jak to dopadne, koukněte se na tuto netradiční islandskou podívanou.

Zpátky do historie… Den norské ústavy

17. května je den, kdy se v Norsku oslavuje Den ústavy. Norsko dříve patřilo k Dánsko- norskému království. Toto spojenectví ale v minulosti vsadilo na špatného koně a připojilo se k Napoleonovi. Tato volba měla své následky. Dánsko přišlo o veškeré lodě a značnou část svého území.

Norsko se v tak pokusilo zabránit připojení ke Švédsku. Podepsalo tak svou vlastní ústavu, ve které se vyhlásilo za samostatné království.

Vzhledem k unii se Švédskem se ale kompletní oddělení nepovedlo a Norsko zůstalo pouze jako součást Švédska a to až do roku 1905, kdy se země rozdělily.

Věděli jste, že … O metalovém pletení

Finsko je nejšťastnější zemí na světě a nejspíš i kvůli tomu, že je tu prostor pro vytváření nových netradičních “sportů” a disciplín. Jednou z těchto aktivit je metalové pletení.

Pojďme si nejprve říci, jak tento koncept vznikl. Psal se rok 2018, když jedno lokální finské rádio mělo dělat rádiový rozhovor s lidmi o jejich ručních řemeslech. Jedno z řemesel bylo samozřejmě pletení, což znamenalo, že během celého rozhovoru jedna strana pletla.

Novinář se pak zeptal, jestli by bylo možné, plést s rukama za hlavou, nebo zkrátka tak, aby člověk nevěděl, co přesně dělá. Podobně, jako to dělají někteří metalový kytaristé, když mají sólo a s kytarou se exhibují - za zády, za hlavou a podobně.

Odpovědí bylo: Jasně, že to by šlo! A tak se zrodila soutěž, ve které zpěvák metalové kapely během vystoupení plete v nejrůznějších pozicích. Jde o bizární směs řemesla a tvrdé hudby. Každý rok se vyhlašuje vítěz, většinou v červenci.

Na slovíčko - O grónštině

Minulý týden jsme se podívali na nejdelší slova, kde s přehledem vyhrála Grónština. Pojďme si říct něco o tomto jazyku, který je specifický svou délkou slov a velmi zvláštní gramatikou.

• Mysleli jste si, že čeština je pro cizince náročná, protože má 7 pádů? Grónština jich má 8. Skloňuje se nejen podle pádu, ale taky podle posesivity.

• Důvod pro dlouhá slova je ten, že grónština je polysyntetický jazyk, což znamená, že se kořeny slova a přípony dávají dohromady a jedno slovo tak může vyjádřit celou větu, nebo klidně i souvětí.

• Další zajímavá věc, je třeba to, že tento jazyk nemá čas, minulý, budoucí a jakýkoliv jiný čas se vyjadřuje pomocí kontextu věty, nikoliv tvarem slov

• Neexistuje jen jedna grónština. Grónsko je velký ostrov a tak je přirozené, že tu jsou celkem 3 “druhy” tohoto jazyka. Nejrozšířenější je kalaallisut, kterým se mluví na západě ostrova. Dalším druhem je tunumiit, tento jazyk je především na východě země. Poslední varianta je severogrónština, která je nejméně používaná a její status je takový, že tímto jazykem už mluví jen 700 lidí. Možná i proto se nyní bere pouze jako dialekt inuktitštiny, inuitského jazyka ze severní Kanady.

• Jak vyplývá z předešlého odstavce, grónština má své příbuzné. Kromě dalších jazyků, které se používají na stejném ostrově jsou tu i další inuitské jazyky, které se používají na Aljašce nebo na severu Kanady. Odsud ostatně inuité tento jazyk na severský ostrov “dovezli”.

• Ačkoliv Grónština je na ostrově už od 13. století, jediným oficiálním jazykem se stala až v červnu 2009, kdy o tom rozhodla místní vláda. Předtím po mnoho století prala s dánskou kolonizací, která způsobila, že mnoho gróňanů měli za svůj první jazyk dánštinu.