Týden 2

Rozpuštění krajní pravice, válka ve Švédsku, Pingo králem a jak se dozvědět více o dánské královské rodině?

Co týden dal?

V Dánsku došlo k rozpuštění strany Nye Borgerlige neboli Nové pravice. Nešlo o žádné rozhodnutí soudu, rozhodli se tak sami představitelé strany s tím, že nechtějí štěpit hlasy na pravé straně spektra.

Strana přitom vznikla koncem roku 2015 jako reakce na zklamání euroskeptických a protiimigračních voličů Dánskou lidovou stranou, která v té době dokonce podporovala vládní koalici. Jejich voliči tento krok ale úplně nedocenili – v následujících volbách přišel tvrdý pád, který se dosud nezastavil. V roce 2019 ztratili 19 křesel, v těch loňských dalších 11 a s pěti mandáty se drží těsně nad uzavírací klauzulí. Největší odliv voličů byl právě k Nové pravici nebo ke Stram Kurs, tedy Tvrdému směru Rasmuse Paludana - to je ten pán, který v Dánsku zapaloval korány.

Nyní ale předsedkyně strany Pernille Vermundová rozhodla, že nechce štěpit hlasy a strana bude rozpuštěna - patrně ve prospěch Dánské lidové strany.

To ve Švédsku to je ještě divočejší. Na každoroční konferenci Folk och Försvar v Sälenu zaznělo z úst ministra civilní obrany Carla-Oskara Bohlina, že by ve Švédsku mohla být válka, kdyby bylo napadeno Ruskem. Slova, která prolítla nejen švédským veřejným prostorem vyvolala paniku. O pár dní později za toto prohlášení vláda schytala kritiku od vůdkyně opozice Magdaleny Anderssonové. Podle ní vláda špatně komunikuje a zbytečně tím straší děti.

Daisy odchází, Pingo přichází

Náš newsletter vychází v neděli, což je zároveň den, kdy se v Dánsku po 52 letech mění panovník. Na rozdíl od korunovace britského krále Charlese III. nepůjde o žádnou velkou ceremonii nebo obřad - palác pouze oznámí nástup krále Frederika X. na trůn. Královna Margrethe II., přezdívaná Daisy, je v Dánsku populární postavou, a hodně Dánů předpokládalo, že setrvá na trůnu až do své smrti. O to víc je královnino prohlášení v silvestrovském projevu překvapilo.

Jde o první ženu na dánském trůně po takřka 600 letech a zároveň o nejdéle vládnoucího panovníka v čele Dánska. Na trůn přitom vůbec usednout neměla. Podle pravidel nástupnictví stanovených v roce 1853 měli nárok na dědictví trůnu pouze mužští potomci. Král měl ale pouze tři dcery, proto muselo dojít ke změně Ústavy, kterou Dánové stvrdili v referendu.

Ale ani nový král Frederik v popularitě za matkou nezaostává. Podle průzkumu společnosti Epinion jej vnímá 84 % Dánů pozitivně. Ještě větší oblibu má ale jeho manželka Mary, která je původem z Austrálie.

Frederik, přezdívaný Pingo, je vystudovaným politologem a generálmajorem dánského letectva - právě v armádě získal svou přezdívku. Zatímco Mary se hodně angažuje v problematice šikany na školách, Frederik se hodně zajímá o udržitelné energie a boj s klimatickou změnou.

Kam za kulturou? Královnou v Dánsku/ Frederik, princ dánský

Na rozdíl od Windsorů, o kterých existuje hromada knih a dokumentů, ostatní královské rodiny takovou stopu v kultuře nemají. Jinak tomu není ani s dánskou královskou rodinou. Přesto jsem vybrala jednu publikaci a jeden dokument, který i českým zájemcům příblíží dánskou královnu Margrethe II. i nastupujícího krále Frederika X.

První je útlá knížka Markéta II.: Královnou v Dánsku, která dokonce vyšla i česky a seženete ji v antikvariátech za přibližně 20 korun. Ačkoliv publikace není nějak extra kvalitní a je tam docela zřetelný ghostwriting, dá čtenáři docela dobrý vhled do života (dnes už bývalé) dánské královny.

Druhý kulturní tip je dokument Frederik, princ dánský. Ten byl jeden čas dostupný dokonce na iVysílání. Teď bohužel není, ale vzhledem ke korunovaci je pravděpodobné, že ho ČT znova odvysílá. Jde o poměrně dost civilní portrét následníka dánského trůnu. Ve snímku je zachycen při běžných situacích s rodinou, ale i při oficiálnějších příležitostech.