Týden 17

Nečekaný útok na Norsko, Walpurgis, vikingská stezka, Jak Island změnil svět?, Češi v Grónsku, meč místo diplomu, Finská homonyma

Co týden dal?

Omyly se stávají, jsme přeci jen lidé. Na druhou stranu, je trochu problém, když tím omylem je raketa, která se takhle nečekaně zapíchne do sousední země. To se totiž stalo ve Švédsku, které odstartovalo výzkum na beztížnost. Jak se ale ukázalo, raketa nebyla tak úplně bez tíže a tak se po několika minutách otočila na západ a spadla 15 kilometrů za hranicí Norska.

Zbytky rakety se rozprostřeli do kilometru kolem místní hory. Naštěstí je jedná o neobydlené území a tak nikdo nebyl zraněn. Aby toho nebylo málo, je nutné dodat, že podobná událost se už jednou stala v roce 2009, kdy švédská raketa také omylem skončila v Norsku. Švédská strana se ale nechala slyšet, že se pokusí vyzkoumat, co bylo špatně. A nejspíš i proč jejich rakety tolik stojí o návštěvu norských kopců.

Severské zvyky snadno a rychle - Walpurgis

Podobně jako my máme pálení čarodějnic, i Švédové v tento den slaví za pomocí ohně. Zásadní rozdíl je nejspíš v tom, že se tu pálí jen dřevo.

Oslava probíhá tak, že se rozdělají ohně, u kterých se zpívá a tancuje. Jde o pozůstatek pohanských svátků, kdy poslední duben věštil příchod léta.

Pokud jste ve Švédsku, je nutné také očekávat mnoho vlajek, večer Walpugris je totiž také dnem, kdy král Karl Gustav oslavuje své narozeniny a tak se na jeho počest vznáší do oblak nejen kouř, ale vlají tu i švédské vlajky.

Kam se vydat? Po stopách vikingů

Faerské ostrovy jsou rájem pro lidi, kteří milují horké tůry, nebo prostě tůry obecně. Pojďme se podívat na jednu stezku, která vede mezi dvěma vesnicemi a to sice Tjornuvíkem a Saksunem.

Obě vesnice jsou velmi staré - historici určili, že první osady tu mohli stát už v desátém století. A obě osady jsou něčím specifické. Do Tjornuvíku jezdí surfaři z celého světa chytat vlny, Saksun má zase nádhernou lagůnu, kde se mohou koupat i ti, kteří prkno a vlny tolik neovládají.

Mezi těmito vesnicemi vede stezka, která je cca 7 km dlouhá a má zhruba střední náročnost, tím je myšleno především to, že budete chodit v trávě a místy si člověk zažije nehezké sestupy a vzestupy, ale projde to i tak neobratný člověk jako jsem já.

Jde o stezku, která má během dobré viditelnosti i pěkné výhledy a navíc jde o historické spojení mezi dvěmi vesnicemi. V 19. století po této stezce místní přenesli i kostel z jedné osady do druhé.

Kam za kulturou? Jak Island změnil svět

Island má mnoho historie a poměrně často do ní zabředávají i různé mýty. Kniha Jak Island změnil svět od Egilla Bjarnasona je skvělým příkladem toho, že dějiny lze vyprávět vtipně i čtivě.

Z knihy se člověk dozví, jak to bylo s objevením Islandu a proč se vikingové vydávali tak daleko (obzvlášť, když Anglie je blíž), jak byl Island dobyt během druhé světové války nebo taky jak je to s ženskou revolucí v sedmdesátých letech. Zkrátka a dobře se člověk dozví, jak historie malé země ovlivnila i mnohem větší události.

Zpátky do minulosti - Češi v Grónsku

Málo se to ví, ale i Češi pomáhali osídlovat Grónsko. Konkrétně se bavíme o Kristiána Davida, Matěje Stracha a Kristiána Stracha, kteří pocházeli z Moravi, konkrétně z Ženklavy a Mankovic. Ačkoliv jejich rodiny mluvili německy, velká část jejich rodiny pocházela z Česka.

Do Grónska přijeli jako misionáři. Na ledový ostrov se dostali v roce 1733, tedy 12 let po té, co si tento ostrov přišlo Dánsko-Norské království převzí zpátky z rukou Inuitů. Podobně jako většina lodí, který na největší ostrov světa mířila i čeští rodáci sem přijeli s křesťanskou misí a to totiž rozšířit Moravskou církev v Grónsku.

Dokonce se jim povedlo postavit osadu, která se toho času jmenovala Nová Morava. Dnes je toto město součástí předměstí Nuuku.

Věděli jste, že… kdo dostane meč po dokončení školy

Ó ano, někdo dostává nudně diplom, jiní dostávají meč. Jak Dánsko, tak Finsko konkrétně rozdává meč po dodělání školy. V Dánsku jde o dodělání školy, konkrétně pro zedníky nebo pro tesaře. Důvod je jednoduchý.

Neděle byl jediný den, kdy měli v historii obranné články Dánska, jako vojáci nebo policie, den volna. Bylo by tedy nepříjemné, kdyby Švédové zaveleli útok právě na neděli a tím kompletně odzbrojili šlofíkující Dány, že… No a právě z tohoto důvovu mají tesaři a kameníci meče, aby alespoň někdo bránil Dánsko v neděli.

Finsko též rozdává meče po dosažení vzdělání, jde ale o trochu jiný princip. Zbraň totiž nedostávají ti, kteří se připravují na tesání, ale studenti, kteří právě dokončili doktorát. Zároveň je nutné dodat, že Finsko není tak brutální, aby posílalo vědce do útoku, zde má meč symbolizovat “pouze” obranu znalostí.

Na slovíčko - Finská homonyma

Homonyma jsou nepřítelem téměř každého, kdo se snaží naučit nový jazyk. Finština, která je už tak komplikovaná to navíc člověku nijak neusnadňuje a tak se pojďme podívat na homonyma, která mohou mást každého, kdo se snaží tento ugrofinský jazyk naučit.

Kurkku - toto slovo má dva významy, jedním z nich je okurka, tím druhým hrdlo. Nejspíš si můžeme říct, že hrdlo je podobné okurce, ale v tom případě je nutná návštěva doktora.

Soittaa - zde jde o trochu jednodušší homonymum, znamená totiž nejen volat/zavolat, ale zároveň i hrát.

Kuuro - význam tohoto slova je jak “hluchý” tak “sprcha”.

Luomi - tady pozor, toto slovo totiž znamená jak oční víčko, tak i pihu, je to tedy mimořádně nebezpečné slovo, pokud jde člověk k doktoru.

Lonkero - toto slovo znamená jak chapadlo, tak i tzv long drink, tedy určitý druh koktailu. Tak či tak, v restauraci bych byla s tímto výrazem opatrná.