Týden 15

Norsko a ruští špioni, pepřové narozeniny, Tampere, Islandští Vrabčáci, první obyvatelé Faerských ostrovů, Dánská královna, Islandské idiomy

Co týden dal?

Tento týden byl složitý především pro Norsko, které á novou potyčku s Ruskem. Norské tajné služby odhalili špionáž, která měla sahat až do soukromých norských firem.

Severské království se k tomu postavilo tak, že vyhostilo 15 svých velvyslanců. Očekává se, že na to Rusko odpoví s nějakým protitahem.

Vzhledem k okolnostem se otázkou špionáže ve spojení s velvyslanectvím začaly zabývat i další severské státy. Některé - například Švédsko - mají s ruskou špionáží určité zkušenosti.

Severské zvyky snadno a rychle - pepřové narozeniny

V Dánsku se dějí takové nehezké věci. Například tu místní tradice diktuje, že pokud je člověku 30 let a nemá ještě dítě a není sezdaný, je třeba ho posypat pepřem.

Tato tradice jde zpátky do 18. století, kdy Dánové okupovali co jim silnější kolonizátoři dovolili - například část Ghany nebo část Panenských ostovů v Karibiku. V těchto dobách byla lukrativní pozice prodávat koření, kde to šlo. Platilo to především pro mladé lidi.

Jelikož šlo ale o dobu značně konzervativní, bylo zvykem, že lidé kolem 25 nebo 30 roku života už měli svého druha a ideálně i dítě. Pokud se jim to nepodařilo, říkalo se, že za to může jejich obchod s kořením a proto je jejich známý posypali kořením - konkrétně ve 30 pepřem.

Tuto tradici zminuji mimojiné i protože jsem se právě dnes dožila třicítky a tak mě čeká pepřová nadílka. V Česku vyvázneme s naším hoblem poměrně jednoduše.

Kam se vydat? Tampere

Pojďme se podívat do druhého největšího města Finska a 26. nejhipsterštějšího města na světě.

Od Helsinek je vzdáleno jen 160 kilometrů, jsou to tedy zhruba dvě hodiny autem a hodinu a půl rychlostním vlakem.

Finské Tampere je zajímavé mnohým, navštívit se tu dá například Pyyniki park s vyhlídkou na město nebo místní kostel. Nadšenci pohádek ale nemohou minout místní mumínkovské muzeum a nadšenci dějin 20. století tu zase mají muzeum Lenina. Zkrátka každý si tu něco najde.

Kam za kulturou? Islandští Vrabčáci

Islanďané mají mnoho zajímavých filmů a knih. Podobně jako jejich další severští sousedi se ale nevyhýbají temnějším tématům. To se děje i v případě islandských Vrabčáků, kteří vypráví příběh mladého Ariho, který se přestěhuje z Reykjavíku ke svému otci, se kterým si tolik nerozumí.

Přestěhuje se do místa na Islandu, které je postižené ekonomickou krizí a zároveň tu nikoho nezná. Podaří se mu ale navázat na přátelství z dětství s Larou.

Ari během filmu musí čelit otázkám toho, co je správné a co ne a kde končí nevinost a začíná krutá realita.

Zpátky do minulosti… První osídlení Faerských ostrovů

O Faerských ostrovech se v severských zemích říká, že to je místo, které osídlili vikingové, kteří byli příliš nemocní na to, aby jeli ještě dál na Island.

Ačkoliv je to zábavná anekdota, pravdou je, že před severskými obyvateli tu byli irští mnichové a to už v šestém století. Ve svých skriptech popsali ostrovy jako ráj pro ptáky a ovce.

Tohoto názvu se přísně vzato drželi i severští dobyvatelé. Ve staroseverštině znamená Føroyar totiž Ovčí ostrov. Vikingové přišli na ostrov až v 9. století a od 12. stoltí patřilo těchto 18 ostrovů Norskému království.

Věděli jste že… O dánské královně a Tolkienovi

Dnes je den, kdy má dánská královna narozeniny. V novodobé monarchii je běžné, že královská rodina propujčuje své služby nějakým charitativním účelům.

To samozřejmě platí i pro dánskou královskou rodinu, ale zároveň je nutné říct, že Margrethe II. je žena kultury a zaštiťuje tak mnoho kulturních událostí. Zároveň ale koná i sama.

Málo se to ví, ale dánská královna ilustrovala první vydání Pána prstenů i Hobita (samozřejmě dánskou verzi). Série fantasy knih pro ní byla natolik důležitá, že v době, kdy Tolkien navštívil Dánsko, měl dokonce domluvenou návštěvu s královnou, která ilustrovala jeho knihu.

Na slovíčko - Islandské idiomy

V předchozích dílech jsme se podívali na idiomy z jiných severských končin, pojďme se teď podívat na ty islandské.

Absolutní zadek - Algjört rassgat - tento výraz se používá pro něco, co je velmi roztomilé. Například o malém miminku, štěněti nebo jiných mláďatech se říká, že jsou absolutní zadek (v angličtině butt). Vyjadřuje to jejich roztomilost a tak je možné, že islandské matky jsou jediné, které se nad tímto výrazem nezhrozí.

Že by to nenaplnilo ani kočičí nos - Ekki upp í nös á ketti - Pokud je něčeho skutečně málo, dá se o tom v islandštině říci, že je toho tak málo, že by to nenaplnilo ani kočičí nos. Těžko říct, jak se kočičí nos stal jednotkou objemu, v každém případě je to používaná fráze.

Hrát šachy s papežem - Að tefla við páfann - Může to znít jako dělání něčeho velmi intelektuálního, ale pro Islanďany jde o naznačení, že jdou na velkou. Co si o tom myslí papež nebo jak dobře hraje šachy není známo.

Skákat si do vlastního nosu - Að stökkva upp á nef sér - Tento výraz je rezervován pro lidi, kteří se náhle naštvou a jsou rychle uražení bez větší záminky. V tomto výrazu je i naznačeno, že nososkákači jsou naštváni často a poměrně pravidelně.

Pomočit si boty - Að pissa í skó sinn - V celé větě je to poměrně grafické, ale jedná se o význam, kdy pomočení si bot vás zahřeje jen na chvilku - v tomto významu to tedy znamená, že jde o krátkodobé řešení. A věřme tomu, že Islanďané se pokoušeli zahřát se různými způsoby.