Zatímco se v Kodani dokončuje další část linky metra, která otevírá již v červnu, pojďme se mrknout na novinky Ze Severu. Bohužel nejsou vždy radostné, tak snad příště budou s přicházejícím jarem všechny zprávy v pozitivním duchu.
Všimli jste si někdy, kolik soch žen je kolem nás?
Dánské ministerstvo kultury projevilo zájem o zvýšení počtu soch žen ve veřejném prostoru a je připraveno na to vynaložit až 50 milionů dánských korun. O jaké ženy půjde? Ministerstvo kvůli tomu zřídí výbor, který rozhodne, které ženy budou svou sochou poctěny. V dánském veřejném prostoru se nachází 321 soch, z nichž pouze 31 zpodobňuje ženu a ministr kultury Jakob Engel-Schmidt chce tento nepoměr napravit.
Foto: Ze Severu
V anketě, kterou provedlo DR, byla nejčastěji zmiňována tato jména žen, které by Dánové rádi viděli vytesané z kamene či odlité z bronzu: seismoložka Inge Lehmannová (objevila vnitřní jádro Země), kterou navrhlo 740 účastníků ankety; spisovatelka Karen Blixenová (autorka knihy Africká farma); sochařka Anne Marie Carl Nilsenová; bývalá premiérka Helle Thorning Schmidtová (první dánská premiérka); bývalá starostka Kodaně Ritt Bjerregaardová; bývalá ministryně školství Nina Bangová (první dánská ministryně); královna Markéta II; hraběnka Dannerová (z jejího domu je dnes Dannerhuset - ženské krizové centrum); bývalá ministryně Bodil Kochová (založila hnutí Folkevirke, jehož cílem bylo vzdělávat a mobilizovat dánské ženy k účasti na politickém životě); a zooložka Marie Hammerová (objevila 1 000 nových druhů a 150 nových rodů).
Dále byly několikrát zmíněny zpěvačky Natasja Saad a Anne Linnetová a spisovatelka Tine Bryldová. Zmiňována byla také hvězda reality show Linse Kessler, spisovatelka Tove Ditlevsenová, malířka Anna Ancherová a házenkářka Anja Andersenová.
Máte svou oblíbenou dánskou múzu, kterou byste rádi viděli zvěčněnou na některém dánském prostranství?
Finsko drží státní smutek
Asi všechny zaskočilo, že střelcem na finské základní škole Viertola, jež za sebou nechal několik postřelených, byl teprve dvanáctiletý chlapec. Nejen základní škola ve Vantaa kousek od letiště v Helsinkách, ale spolu s ní celé Finsko tak drží státní smutek. Identitu pachatele vzhledem k jeho věku finské úřady tají. Případ pravděpodobně skončí před soudem bez přítomnosti samotného útočníka, je totiž téměř jisté, že pachatel skončí bez trestu ve výchovné péči. Motivem byla údajně šikana, kterou vyučující neřešili, a tak se chlapec odhodlal k zoufalému činu poté, co svému příbuznému odcizil střelnou zbraň.
Foto: Ze Severu s pomocí AI Bing
Tomuto incidentu předcházely střelby na školách již v roce 2007 a 2008. Finsko tak v roce 2010 zpřísnilo zákon o držení zbraní. Aktuálně je však ve Finsku o držení zbraně velký zájem. Ten patrně souvisí s válkou na Ukrajině, jelikož Finsko sdílí s Ruskem hranici dlouhou 1 300 kilometrů. Finsko se také nechalo slyšet, že do roku 2030 otevře nově dalších 300 střelnic.
Experiment se 4denním pracovním týdnem
Čtyřdenní pracovní týden si může vyzkoušet 14 kodaňských pracovišť, které se v těchto dnech účastní experimentu testovaného již dříve v dánských městech Esbjerg, Vejen a Odsherred. Tam si čtyři z pěti zaměstnanců vybralo kratší pracovní týden, proto tento zkušební provoz na některých pracovištích zavedli natrvalo. Neznamená to však zkrácení pracovní doby, jelikož čtyři pracovní dny budou o dvě hodiny delší. Jedním z těchto míst je například psychiatrická léčebna Radisevej v kodaňské části Amager, jejíž zaměstnanci budou mít více po sobě jdoucích volných dnů, tedy více dnů pro načerpání sil při psychicky náročném zaměstnání.
Foto: Ze Severu s pomocí AI Bing
Experiment se čtyřdenním pracovním týdnem byl přijat městskou radou v roce 2023 na základě poslaneckého návrhu Troelse Christiana Jakobsena ze strany Alternativa. Zkušební provoz v Kodani bude probíhat do konce roku a poté mají pracoviště možnost jej prodloužit až do roku 2025. Po ukončení zkušebního provozu provede kodaňská komuna celkové hodnocení a my se na výsledky už moc těšíme!