Týden 14

Velký týden pro Finsko, velikonoční zvyky na severu, Mulafossur, velikonoční detektivky, první stopy v Americe, helmy bez rohů, dánské slovíčkaření

Co týden dal?

Tento týden byl velký především pro Finsko, které má hned několik novin. V minulém díle, který byl zároveň speciálem o finských volbách, jsme se připravovali na výsledky. Ty přišly hned v neděli večer a tak z kraje můžeme říct, že Národní koalice bude dávat dohromady vládu. Petteri Orpo ale nevypověděl, že nejsou strany, se kterými spolupracovat nehodlá a tak je možná spolupráce jak s Pravými Finy, tak se Sociální demokracií a dalšími stranami.

V úterý významné dny pro Finsko pokračovali. Čtvrtého dubna se Finsko dostalo do Severoatlantické aliance, což je tah, který by byl ještě před dvěmi lety nepředstavitelný. Nyní se ale stal skutečností. Rusko poslalo zprávu, že na tento vývoj událostí určitě brzo odpoví, ještě se tak ale nestalo a ruští vojáci ze Zimní války, kteří odpočívají 2 metry v zemi finského terénu si o tom nejspíš myslí své.

A poslední zpráva z Finska. Sanna Marin, bývalý předsedkyně finské vlády, oznámila, že na sjezdu Sociální demokracie už nebude stát o znovuzvolení. Je tedy nejspíš očekávatelné, že za předsedu finské sociální demokracie uvidíme už brzy nějakou novou tvář.

Severské zvyky snadno a rychle - Velikonoce na severu

Švédsko - Velikonoce jsou ve Švédsku místo pro rodinu, ale zároveň i pro úklid. Spoustu lidí má chatu, na kterou jezdí v létě a Velikonoce jsou ideálním úvodem do sezóny. Během toho se samozřejmě chata vyklidí a vyzkouší se gril nebo se rozdělá první oheň.

Norsko - V Norsku se o Velikonocích hledají vajíčka, jako v mnoha jiných západních státech. Dospělá populace ale také dává přednost výletům na vrcholky hor, kde je čím dál méně sněhu.

Finsko - Pro Finy jsou Velikonoce čas starých tradic, rozdělávání ohňů a čarodějek. Za čarodějky se převlékají malé děti, které chodí od domu k domu a nabízejí, že vyženou zlé duchy výměnou za sladkosti.

Dánsko - V Dánsku jsou Velikonoce časem hádanek pro děti. Po domě se rozvěsí papírové lístky ve tvaru vajíček a na jednu stranu se napíše hádanka. Pokud jí dotyčný odpoví správně, dostane čokoládové vejce.

Island - Velikonoční čas se na Islandu vyznačuje především čokoládovými vejci. Ty se samozřejmě schovávají pro děti, zároveň je to ale mimořádně důležitý zvyk. Sháňka prodejců po tomto produktu začíná hned po Vánocích. Island má 350 tisíc obyvatel a na každého musí dojít. Je to tedy nesmírně důležité.

Kam se vydat? Mulafossur

Je jaro a příroda se probouzí. Pojďme se podívat na Faerské ostrovy, konkrétně za místním nejznámějším vodopádem, Mulafossurem, která padá do oceánu. Mulafossur leží u malé vesničky, kolem které vede stezka plná krásných výhledů na místní hory a domy s travnatými střechami.

Jaro je na Faerech proměnlivé, ale lze očekávat spíš déšť než sníh, což je v tomto případě dobře. Pršení sice není příjemné, ale Mulafossur není příliš velký vodopád a čím víc vody, tím lepší výhled na vodopád.

Kam za kulturou - velikonoční detektivky

Dalším oblíbeným velikonočním zvykem ve Skandinávii je, přečíst si nějakou detektivku. Místní nakladatelství často vydávají nové knihy plné napětí před Velikonoci, protože si spoustu lidí najde čas během těchto svátků číst.

Pojďme si tedy udělat nějaký pěkný kulturní tip na proslulý severský žánr.

Jens Lapidus je švédský právník v oblasti trestního práva a tak mohl nakladatelství nabídnout své zkušenosti. Doporučuji jeho první knihu Snadný prachy, která byla ve Švédsku i zfilmována. Jde o napínavou detektivku, která zaujme a pobaví.

Zpátky do minulosti - První průzkumníci v Americe

V době, kdy jsem chodila do školy se mluvilo o Krištofu Kolumbovi jako prvním člověku, co objevil Ameriku. Kolumbus byl na severním kontinentu ale pozdě, pokud bereme v potaz objevitele ze severu.

Byl to právě Leif Erikson, syn Erika Rudého, který přijel do Ameriky z Grónska. Nejenže se v Americe objevil, dokonce v oblasti New founlandu založil jednu osadu, která tam vznikla mezi lety 990 až 1050.

Tyto osady byly především pro seveřany, kteří už si nestihli zařídit vlastní pole na jihu a hledali tak nové obzory, kde by se mohli seberealizovat.

Věděli jste, že… vikingové ve skutečnosti neměli rohy na helmách?

V populární kultuře je bežné ukazovat vikingy s jejich rohatými helmami. Nic takového se ale nikdy nestalo. Rohy byly dodané do vyprávění křesťané, kteří nájezdy do Anglie chtěli popsat jako více barbarské a chtěli ze severských bojovníků udělat ještě větší burany. Vykopávky a dobové nálezy ze Skandinávie naopak ukázali, že seveřané rohy na helmy nepřidělávali a na moři mezi Dánskem či Norském a Anglií by těžko sehnaly tolik dobytka pro všechny členy výpravy.

Na slovíčko - hrátky s dánštinou

Dánština má nejzvláštnější použití pro slova. Podobně jako v češtině mají mnohá slova různá použití. Pojďme se podívat na nějaké pěkné příklady:

Skat - skat je daňový úřad v Dánsku. Tento výraz se tedy běžně používá pro daně. Zároveň se používá i mezi páry. V milostném jazyce znamená totiž miláček, nebo v tomhle případě možná spíš poklad.

Gift - I toto slovo má mnoho využití. Znamená totiž jak jed, tak být ženatý. Dánové mají zvláštní smysl pro humor a umí to vyjádřit i lingvisticky.

Dyr - toto slovo je jak pro zvíře (zvíře obecně), ale i pro drahotu.

Sky - dalším podobným homonymem je slovo sky. To znamená jak oblak, tak i nesmělost. Sky je ale také možné použít u jídla, je to totiž i označení pro omáčku.