Týden 12
Grónská obrana, televizní dort, Flam, Nejhorší člověk na světě, švédská dynastie, zákon o zmrzlém moři, sisu
Co týden dal?
Tento týden byl významným krokem Grónska směrem k NATO. Největší ostrov na světě je sice součástí Dánského království, které do Severoatlantické aliance patří, ale sám v paktu není, i když hostí vojenské základny Dánska i USA.
Během uplynulého týdne se odehrálo vyjednávání o účasti Grónska v NATO. Zatím jde jen o to, že by byl jeden z grónských velvyslanců přítomen v Bruselu, ale i to je dobrá zpráva, jelikož to rozšiřuje území Severoatlantické aliance a spolupráci s menšími národy.
Severské zvyky snadno a rychle – Islandský televizní zákusek
Devadesátá léta byla doba, kdy se rozjely pořady o vaření, a to nejen v Česku (pamatuji si mnoho kuchařských omylů, kterých jsme se s rodiči dopustili), ale i na severu. Konkrétně na Islandu se tyto pořady staly velmi oblíbené a do teď jsou zdrojem mnoha mlsání.
Jedním takovým typickým příkladem je televizní zákusek. Jedná se o dort, který nedrobí, člověk u něj nepotřebuje lžíci na krém a zároveň se dobře krájí. Zkrátka a dobře je jednoduché si trochu ukrást v kuchyni a vzít si ho s sebou do obýváku.
Jeden z receptů je třeba tady - Google překladač dělá tentokrát dobrou práci.
Kam se vydat? Flam
Začalo jaro a s ním i zelenější časy. Počasí ve Skandinávii je vždycky problém, ale v současné době se fjordy začínají zelenat i v Norsku, které je jimi proslulé.
Flam je sice jen malá vesnice, ale nachází se uprostřed obřích hor. Člověk se sem může dostat jak přívozem, tak i vlakem. Konkrétně místní trať je vyhlášená a má se jednat o nejhezčí jízdu vlakem na světě.
V samotné vesnici najdete několik turistických tras, odkud je skvělý výhled na fjord i místní vodopád. Člověk ale odsud může i podniknout výlet do vedlejší vesnice, kde je hned několik vyhlídek z vrchu fjordu.
Kam za kulturou? Nejhorší člověk na světě
Nedávno byly vyhlášeny ceny Filmové akademie, a tak se pojďme podívat na snímek, který porotu před pár lety také zaujal. Jmenuje se Nejhorší člověk na světě a jde o černou romantickou komedii – jestli si dovedete něco takového představit.
Ve filmu se seznámíme s Julií, jejíž život se otočí naruby hned několikrát. Změna kariéry, nepodařené narozeniny, rakovina někoho blízkého, to všechno se objeví ve filmu během pouhých dvou hodin, které jsou jako horská dráha. Člověk se u toho ale dobře baví a zůstává ve střehu, co dalšího přijde.
Krom toho, že film obdržel nominaci na Oscara, zazářil také na festivalu v Cannes.
Zpátky do minulosti – Francouzský voják švédským králem
O britské monarchii se mnohdy vtipkuje s tím, že mají v sobě víc německé krve než té anglické. A tak si pojďme říct, jak se stal příslušník francouzské armády švédským králem.
Psal se rok 1818 a právě skončily Napoleonské války, během které se Jean Bernadotte vypracoval z obyčejného vojína až na pozici maršála. Pro mnohé státy se jednalo o výbušné časy. A když hukot děl ustal, Dánsko, které během těchto válek stranilo Francii, muselo přijít o značnou část území – konkrétně o to území, kterému dneska říkáme Norsko.
Značná část skandinávského poloostrova tedy připadla Švédsku. Co se monarchie týče, nebylo na tom Švédsko dobře. Kolem roku 1810 byl hlavou státu nemocný král, který neměl žádného potomka – obě děti, které s královnou zplodili, zemřely ještě jako nemluvňata a dánský princ, kterého švédská královská rodina adoptovala, zemřel několik měsíců po oznámení dědictví.
Bylo tedy nutné si zvolit nového krále. Jean Bernadotte měl být původně guvernérem v Římě, ale být švédským králem, navíc pravomocně zvoleným, je zkrátka kariérní výzva, která se neodmítá, a tak se zrodil rod Bernadotte, který přežil dodnes.
Věděli jste… O dánském zákoně o zamrzlém moři
Pojďme se podívat na další z řady praštěných zákonů, které dříve dávaly smysl. Dánsko jich má také několik. Konkrétně jde třeba o zákon o zamrzlém moři, který byl relevantní před pár stoletími. Především kvůli válce se Švédy, ale také kvůli tomu, že v tu dobu ještě nebyla tak akutní klimatická změna a moře skutečně zamrzalo.
Během války se sousedním Švédskem Dánové zavedli pravidlo, že pokud moře mezi zeměmi zamrzne, je v pořádku zbít Švédy holemi, pokud se jej pokusí přejít.
Toto pravidlo vychází z jedné z bitev, kdy byli Dánové překvapeni svými nepřáteli právě během zimního období.
Na slovíčko – Sisu
Tento týden opět přišly výsledky ankety o nejšťastnějším národu na světě. Znovu zvítězili Finové – už pošesté v řadě. I další severské národy se ale drží relativně vysoko. V podstatě se jedná o „šťastný severský region“.
Když byli nejšťastnější Dánové, často se opakovalo, že je to kvůli Hygge – tedy pocitu štěstí z pohody, kterou si člověk kolem sebe vytvoří.
Finové mají Sisu- Nejedná se ale o jakýsi pocit, který si člověk navodí po 5 minutách v sauně, ale o stav odolnosti, odhodlanosti a houževnatosti. Sisu s pocitem štěstí nikdo příliš nespojuje, ale je třeba dodat, že se Finové na špičce tohoto žebříčku drží skutečně odhodlaně a odolně.
Podle Finů jde ale o slovo, které má vyjádřit jejich mentalitu a které je zásadním bodem v místní kultuře. Ještě aby ne – každý Fin musí být odolný, odhodlaný a houževnatý, když v zimě jde teplota hluboko pod bod mrazu, v létě je nutné pobít hejna komárů a za souseda má člověk Rusko.