Co týden dal?
Tento týden je velký především pro Švédsko, kde se tento týden rozdávaly Nobelovy ceny. Kromě honosné ceremonie je tu i Twitter, tedy X, kde jsou první reakce na oznámení, které se k vědcům z různých oborů dostalo. Podívejte se na ně tady.
A kdo tedy dostal Nobelovu cenu tentokrát?
Za fyziku byli oceněni John J. Hopfield a Geoffrey E. Hinton - za zásadní objevy a vynálezy, které umožňují machine learning pomocí umělých neuronových sítí.
Nobelovu cenu za chemii získal David Baker - za počítačový design proteinů a druhá polovina ceny zamířila do rukou Demise Hassabise a Johna M. Jumpera za predikci struktury proteinů.
Za medicínu a fyziologii byli oceněni Victor Ambros a Gary Ruvkun - za objev mikroRNA a její roli v posttranskripční regulaci genů.
Za literaturu byla oceněna korejská spisovatelka Han Kang - za intenzivní poetickou prózu, která se vyrovnává s historickými traumaty a odhaluje křehkost lidského života.
Za mír byla oceněna skupina Nihon Hidankio, japonská skupina přeživších atomové bomby - za úsilí o vytvoření světa bez jaderných zbraní a za to, že prostřednictvím svědectví dokazuje, že jaderné zbraně již nikdy nesmí být použity.
Kam se vydat? Horsens
Vítejte ve městě, kde pracuji. Pokud sem pojedete vlakem, vystoupíte hned vedle kampusu univerzity, kde pracuji. Ale o tom není tento část newsletteru, ačkoliv vám klidně ráda zamávám.
V Horsens měli svého času největší věznici, která se zavřela v roce 2006. Předtím ale tato pevnost, dříve také hrad, sloužil pro vězeňské účely, zejména pak pro ty, kteří měli trávit ve vězení dlouhá léta.
V současné době se tato budova ale už nepoužívá k takto chmurným účelům. Místo toho je tu muzeum, a tak si můžete prohlédnout, jak bylo místní vězení několikrát přestavěno, mimojiné i podle toho, které tresty byly v té době zrovna “trendy” nebo podle toho, co bylo v té době moderní.
Uvidíte zde také místo, kde proběhla poslední poprava v Dánsku - to bylo v 90. letech 19. století. Nebo se můžete podívat do místa, kde se jeden z vězňů prokopal ven a později inspiroval velké dílo Stephena Kinga - Věžnice Shawshank.
Místní exhibice tu mimojiné ukazuje i zbraně, které si tu vězni vyrobili nebo věci, se kterými si zkoušeli ublížit, či pomoci ke drogám.
Pokud máte taková místa rádi, je tu možnost tu i přenocovat, nebo si tu zahrát únikovku, kde i vy můžete utéct z místního vězení. Možností je zkrátka mnoho. A když už nic jiného, ukazuje to na zajímavou minulost Dánska, které v roce 2006 přišlo na to, že tento typ vězení už nepotřebuje.
Kam za kulturou? Hat in time
Pojďme se podívat na veselejší téma. Minule jsem doporučovala jako kulturní tip hru a u toho zůstanu i tentokrát. Hat in time je 3D platformer, takže si značně zaskáčete. Hru vyrobilo dánské studio Gears for Breakfast a šlo o úspěch z kickstarteru, který přivedl zakladatele hry k peněžnímu cíly.
Hra je o malé dívce, která má různé čepice pro různé magické síly - ty se budou hráčům hodit. Skrz různá místa se snažíte nashromáždit palivo k vesmírné lodi, ve které dívka cestuje. Potkáte se tak s nejrůznějšími strašáky, mafiány nebo se ocitnete v hollywoodském filmu. Možností a úrovní je mnoho. Jde o zábavnou hru, která zabere cca 20 hodin, pokud chcete vyzobat vážně všechno, vtáhne vás do děje a potrápí vás tam, kde má. Místy dokonce i vystraší. Tak do toho.
Věděli jste, že… Jak Norové vyrobili papírovou sponku
Před vznikem moderní kancelářské sponky se k sešívání papírů používaly různé způsoby. Mezi běžné metody patřilo šití nebo připínání papírů špendlíky nebo stužkami. Tyto metody však byly buď časově náročné, nebo papír poškozovaly.
V roce 1899 přišel ale na scénu Johan Vaaler, norský vynálezce, který si pohrával s kovovým drátem tak dlouho, až z něj vytvořil kancelářskou sponku. Nejednalo se ale nutně o design, který známe dnes, tehdejší tvar byl více trojúhelníkového rázu. Vaalerova verze však postrádala dvojitou smyčkovou konstrukci moderní kancelářské sponky a nebyla tak účinná jako verze, kterou známe dnes. Jeho návrh neobsahoval zakřivení směrem dovnitř, které zlepšovalo držení papíru a které se později stalo klíčovým prvkem běžné kancelářské sponky.
Ačkoliv jde o jednoduchý vynález a prakticky vzato za ohnutý drát, Vaaler si nechal tento objev patentovat a kancelářská sponka se tak dostala v roce 1899 do Německa a v roce 1901 ji patentovali i ve Spojených státech.
Design kancelářské sponky později vytunili ve Velké Británii a dotáhli ho do podoby, jakou známe dnes.
Tam ale historie, která spojovala kancelářskou sponu s Norskem nekončí. Během druhé světové války získala kancelářská sponka v Norsku symbolický význam. Poté, co nacisté zakázali používat knoflíky s podobiznou krále Haakona VII. (norského panovníka žijícího v exilu), začali Norové nosit sponky na oblečení jako nenápadný projev odporu a solidarity, který symbolizoval jejich jednotu proti okupaci.